Máky v obilí

Je to k nevíře, ale v poslední době mi různé zakázky na hedvábné věci opatřuje můj muž. Má v práci široké spektrum lidí, od synů a dcer přes maminky a tatínky a končí mladými babičkami a tak jednou je třeba vyrobit něco pro přítelkyni někoho, jindy zase pro maminku. Vánoce jak se zdá byly tím časem, kdy měla být obdarována hedvábným šátkem maminka. Výborné bylo zadání – šátek velký jako minule (asi tak před dvěmi lety), červená, hnědá, zelená, do 12.prosince a nemělo to stát víc jako tisíc korun. Úžasné. O tom, co maminka nosí, co má ráda, co naopak ne ani slovo, mám si prý něco vymyslet. Něco vymyslet se sice lehce řekne, hůř realizuje. Dobrá řekla jsem si, konečně bych se mohla dostat k nějakým těm květům, takhle v zimě. Nedávno jsme byli na výstavě nějaké přední španělské výtvarnice, kde je snad vlčí mák národní květina, její brožura nám ležela na stole už snad dva měsíce, pořád jsem se na ty rudé květy dívala, tak jsem rozhodla, že to budou máky. Na internetu jsem nastudovala, jak ty kalichy vypadají (red poppy v googlu – obrázky vám dá jasnou představu, že si prakticky můžete dělat, co chcete), zakoupila jsem za nemalý peníz habotai 8 (pevné hedvábí, které umožňuje malovat bez gutty – vlákna jsou hustě tkaná) a o víkendu bylo jasné, čemu se hodlám věnovat. Sestavit rám na velikost šátku 90×90 zabere aspoň hodinu, než jsem to tam vypjala dalších 30 minut. Papírový návrh schválený zadavatelem zakázky jsem měla před sebou a šla na tu téměř akvarelovou techniku. Pravda, obilí bylo lehce přezrálé dohněda, ale vždycky na takovou věc máte uměleckou licenci, tak proč ne. Malovala jsem to celý pátek, a sobotu dopoledne, než se objevila tchýně s přítelem, od kteréžto mi to bylo dosti pochváleno, což byl první dobrý moment, neboť je přibližně stejného věku jako maminka zadavatele a tak jsem si říkala, že jsem na dobré cestě. Hotovo bylo v pondělí, vyžehleno, složeno, zabaleno, předáno.
Musím říci, že když něco takového dokončím, zmocní se mě dosti velké pochyby – nemohla jsem to udělat lépe, nemělo to být jinak, není to moc drahé, bude se to dotyčné(mu) líbit? Pochyby gradují až do chvíle předání (v ten moment, pokud předávám osobně, se tělesný stav blíží infarktu), pak už jen vidím úsměv na tváři a vím, že je to v suchu a že se to líbí. Jak dopadl tento vím – líbil se. Víc jsme ze zadavatele nedostali… :- ). Ostatně názor si udělejte sami, několik fotek viz níže.

Advertisements
Published in: on 11 ledna 2009 at 16:15  2 komentáře  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/01/11/maky-v-obili/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentáře 2Napsat komentář

  1. Chtěla bych jeden a myslím to vážně.

  2. […] Když napsala Hanelle, že by ráda šátek s máky jaký jsem dělala před Vánoci, nezbývalo než zvednout hozenou rukavici a jít do toho. Výzva […]


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: