Bez snídaně to nejde

Jsem ranní ptáče, co dál doskáče a dříve umře a ranní vstávání mi až na výjimky nedělá problémy. Vždycky jsme doma vstávali brzo do školky, do školy, na střední a přispala jsem si až trochu na vysoké, ale nic moc. Odborně jsou ranní lidé nazýváni skřivani a noční lidé sovy. A tak zatímco já jsem typický skřivan, můj muž je sova. Jsem ráda, že se o víkendu potkáme o oběda. Zatímco on má půlnoc ještě v deset dopoledne, já už v deset v noci :- ).
Ve všední den vstávám první a jdu nachystat snídani, protože bez ní to nejde. Bez ohledu na to, je-li nebo není dieta, máme chleba s něčím a čaj, teď převážně černý, momentálně ze Srí Lanky. Vařím sypaný, pytlíky mě neba. Udělám snídaní, scedím čaj, jdu vzbudit spáče, někdy ještě jednou nebo dvakrát a snídáme. Bo manžel ještě spí (i pří té snídani), moc si toho ráno neřekneme, a když si náhodou něco dohodneme, odpoleden muž tvrdí, že on s ničím takovým nesouhlasil a že on nikam nejde (například). Má to ráno prostě těžký.
Snídáme tedy mlčky, sem tam nějaká poznámka padne (proč mi dáváš ten hrnek tak plný), ale povšechně nejveselejší část dne to tedy není. Po snídani si jde každý zařizovat věci po svém, aby přežil osm hodin v práci, já si to zařizuju převážně v koupelně, muž v posteli.
Ale vrátím se k tomu společnému snídání – považuji to za velmi příjemný zvyk, z psychologického hlediska vysoce ceněný, z nutričního také, protože ranní jídlo zahání dopolední hlad, obvykle, a je to prima chvilku si spolu posedět, když máme třeba večer každý nějakou jinou akci.
Společně snídáme i o víkendu, ale to já už někdy svačím :- ). Pokud se náhodou stane, že jeden z nás musí někam dřív jet, obvykle ten druhý vstane s tím prvním a aspoň spolu posnídáme, když už spolu nejedeme do práce. Je to prostě takový zvyk. A vy? Snídáte se svou drahou polovičkou nebo jíte až v práci loupáčky? Pochlubte se a polepšete, pokud snídáte v tramvaji zavěšeni na tyči svůj první hamburgr.

Advertisements
Published in: on 14 Leden 2009 at 18:37  Comments (2)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/01/14/bez-snidane-to-nejde/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Komentáře: 2Napsat komentář

  1. Asi jsem skrivan i sova – rano nerada vstavam a spat se mi chce pred pulnoci :o)
    Muj muz je spis skrivan, takze pred narozenim prcka se mnou o vikendu taky svacil, kdyz ja snidala. Parkrat i skoro obedval…
    Spolecna snidane je rozhodne fajn.

    • Máme to velmi podobně jako vy. Zatímco já se ráno vyloupnu z peřin a po několika vteřinách jsem schopná myslet a komunikovat, Jiří je minimálně hodinu jako když ho kyjem bací. Čili průběh snídaně je defacto skoro stejný až na to, co jíme. Snídani chystám já večer předem, neboť oba snídáme už několik let ovesné vločky. To značí večer nasypat do misek ovesné vločky (ty nejobyčejnější z obyčejných), promíchat s rozinkami, oříšky, čokoládou/karobem, skořicí, zalít vroucí vodou, zaklopit talířkem a jdeme na kutě. Ráno promíchám měkké, nabobtnalé musli s horkým či studeným mlékem, studeným jogurtem či tvarohem, eventuelně medem… Snídaně šampiónů!


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: