Peru, tedy jsem

V úvodu tohoto článku musím říci jedno – náplní mojí práce jsou počítačové věci – myši, klávesnice, hry, předím byly náplní mojí práce krémy, voňavky a make-up a ještě předtím to byly obrazovky (neplést s televizemi). Tedy nic, o čem budu psát, to snad, aby jste si nemysleli, že jsem nějaká špatně maskovaná dealerka.
Předmětem dnešního článku jsou mýdlové ořechy. Je to hit posledního roku a na indickém kontinentu posledních asi tak posledních pěti set let. Osobně to považuji za malý zázrak přírody, ale lidi prostě před prášky na praní v něčem prát museli a ne všude měli mýdlo s jelenem.
Když si do oblíbeného vyhledavače zadáte heslo mýdlové ořechy, vypadnou na vás tisíce odkazů, nabídek a návodů. Já vám popíšu praktickou část celé věci.
Vřele doporučuji někde pořídit tzv. testovací balíček, který stojí asi tak dvacet pět až třicet korun a dle jednoduchého návodu vyprat zkušební pračku – řekněme utěrky, ručníky, prostě něco, co je sice špinavé, ale kdyby došlo k nehodě, tak to vůbec nevadí. Jsem přesvědčena, že výsledkem budete mile překvapeni – žádná nežádoucí parfemace, měkké prádlo, čisté a hlavně – žádné hrudky. Do pračky se to instaluje tak, že ořechy dáte do pytlíku a pytlík přímo do bubnu pračky a nazdar. Tento blog čtou i chlapi – pánové – je to tak snadné, že to prostě zvládnete sami – žádné odměrky, žádné šuplíky v pračce, do kterých se sype pokaždé něco jiného – prostě – spočítám čtyři ořechy, dám do pytlíku, zavážu, dám do bubnu a děj se vůle Boží. A ano, je to boží. Osobně jsem v tom prát začala tak před půl rokem a rozhodně to nehodlám opustit. Větší balení pořídíte asi tak za sto dvace peněz a vzhledem k tomu, že ořechy se používají opakovaně, je to tak asi na rok pro dvouhlavou rodinu.
Už jsem v tom vyprala svůj starý svetr z kůzlečí vlny, hedvábné kalhoty, béžové ložní prádlo, standartní běžné prádlo, co ho perete jednou za tři týdny, protože ho porád nosíte, kapesníky látkové, které se obvykle vyprat nedají a já nevím co ještě.
Půvab je také v tom, že jedno vyprání vás přijde asi tak na pět korun, když nepočítám energii a vodu. Navíc tím podporujete ženy v Indii, které ty ořechy sbírají. Každá šlupka obsahuje saponin, pěkně to pění a je úplně jedno, na jakou teplotu to perete, výsledek je vždycky dobrý. Pravda – nemá to bělicí účinky, pro ně musíte zakoupit ještě nějaký eko-bělící nesmysl nebo prát se sodou, ale na druhou stranu – nemůžeme od přírody chtít všechno.
Tak do toho, zkuste to, budete mile překvapeni/y.

Advertisements
Published in: on 22 ledna 2009 at 22:23  2 komentáře  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/01/22/peru-tedy-jsem/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentáře 2Napsat komentář

  1. Chystám se taky zkusit. Prý existují i tekuté ořechy a mají být ještě lepší…

  2. ahoj, mohla bys mi napsat na mail (odstranen), kde se dají v běžném městě prací ořechy koupit? ráda bych to vyzkoušela a nevím, kam zajít…


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: