Pan Kaplan pod lupičkou, dámy a panové

Tak bylo to pěkné, to nemuhu říci, dovolím si začít slovy klasika… Abych ovšem uvedla již na začátku případného nezasvědceného čtenáře – pořídil můj muž lístky na představení Pan Kaplan má svou třídu rád, nastudovanou dle stejnojmenné knihy. Děj je prostý – přistěhovalci se v Americe učí anglicky a přitom ne a ne opustit svůj rodný jazyk. Žákům večerní školy, kam pravidelně docházejí, je mezi dvaceti a smrtí a ve své domovině měli různá zaměstnání, která museli v Americe vyměnit za druhořadé práce. Ústřední postavou je šplhoun Kaplan, který sice mluví anglicky (česky) jako když hrbatý padá ze schodů, ale má svou třídu rád. Komické situace vznikají různým komolením jazyka, neschopností pochopit jeho gramatické jevy a tím, jaký je kdo student. Toliko v kostce, i když pochybuji, že by se mezi mými čtenáři našel někdo, kdo nečetl :- ).
Nyní přistupme tedy ke kritice. Myslím, že hra se zpěvy a tanci prostě není náš šálek čokolády a podle toho jsme k tomu měli přistoupit. Přestavení obsahuje asi tak čtyřicet procent písní poměrně zdařilých, obvykle charakterizující tu kterou zemi, z niž pochází jeden z žáků třídy. Děj je scénáristicky veden dle mého velmi dobře, rozhodně se v něm neztrácíte a má hlavu a patu. Někteří hrdinové jsou výraznější a dle knihy velmi dobře vybraní a svoji roli hrají výborně. Mezi ně na prvním místě řadím Olgu Tarnovskou (primabalerínu moskevského baletu) a Spitze (Rumuna s prima beranicí). Blbé bylo, že hlavní postava pana Kaplana v podání Oldřicha Víznera tak nějak nevynikla a moc mě nebavila. Pan Kaplan, to je hlas, to je nápad, podvod a radost, postava, která vyčnívá nad všechny, má všechny špatné vlastnosti špatného žáka, který se snaží prodat vše, co neumí, ale tady jsem si nebyla moc jistá… Navíc děj je zasazen do válečných let a otázka nacismu, Židů a Hitlera je zde tak živá, až jsem měla pocit, že sem nepatří.
Jistě, byly velmi vtipné okamžiky, protože bez nich by to nešlo, ale nesmála jsem se tak často jako většina publika a sem tam jsem se přistihla, že jsem myšlenkami někde jinde, neb představení až tak neupoutalo mou mysl.
Co naplat – jasný klub nenáročného diváka, pobaví a neurazí, pokud znáte knihu téměř nazpaměť, na hodinu a půl vypněte paměťové buňky, ať se vám nebouří, při představení nešustěte bonbóny a užijte si to, ať už na to mám já názor jakýkoliv.

Published in: on 18 Únor 2009 at 08:52  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/02/18/pan-kaplan-pod-lupickou-damy-a-panove/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: