V šest

Někdy mám pocit, že je to fakt bojovka kdo z koho a začarovaný kruh. Pracuju od ctvrt na devet do ctvrt na sest. Stejně tak většina obchodů má otevřeno od osmi do šesti. Tedy – ty normálnější. No lepší obchody mají od devíti do pěti s polední pauzou od dvanácti do půl jedné a ty si občane najdi čas, kdy ke mě budeš chtít jít nakupovat…

Ráno stihnu tak ještě potraviny – uzeniny, v poledne sem tam řezníka, ale večer, to už jen fakt jeden obchod, kde mají do šesti a pak šlus, i kdybych si nakrásno chtěla jít něco koupit, je zavřeno. Na jednu stranu to chápu to chápu – ne všichni jsou ochotni čekat do půl sedmé, jestli se milostivá uráčí si v jejich obchodě něco vybrat a zakoupit, jiní to prostě nemají zapotřebí, protože je moje padesátka rozhodně nevytrhne, ale tak ne každý den si kupujete metry látek, chcete nějakou ozdobu nebo sypaný čaj. Největším oříškem jsou dle mého textilní galanterie, kde snad nakupují od desíti do půl paté jen ty babky důchodkyně, protože pracující žena nemá na nějaké to šití, háčkování a kutění po večerech čas, že ano. Je mi záhadou, z čeho ty obchody žijí.

Ocenuji každý každičký obchod, který má otevřeno do půl sedmé. Snažím se tam chodit nakupovat seč to jde, říkám těm paním prodavačkám, jak jsem ráda, že mají do půl sedmé a tak vůbec. Nedávno mi jedna paní v obuvi říkala, že mají do šesti prostě proto, že vedle je herna a jim do obchodu vbíhají alkoholici a feťáci a hráči a kradou jim boty a kabelky, a proto mají jen do šesti, i když mívali do sedmi. A to jsem z toho obchodu odcházela za pět šest a paní za mnou zamykala. To je prostě osud.

Snad nejvíc paradoxní mi v celé situaci přijde to, že zrovna naši Asiaté, kteří si otevřeli stánek se zeleninou na naší autobusové zastávce, jsou vyložení lenoši. Znáte to – obvykle mají borci ráno od sedmi do večera do sedmí, do půl osmé, ale ne, u nás – v šest všechno sklizeno a nazdar, můžete nás bělokožci milovat.

Musím říci, že naprosto nehodlám kvůli otevírací době obchodů změnit svoje pracovní zvyky, v době krize každá kačka dobrá, jak pro obchodníka, tak pro mě, i když je mi jasné, že omezování nákladů je jedna věc, a zavřít v pět místo v půl sedmé je věc druhá, ale jestli to spíše časem nebude naškodu obratům, je samozřejmě věc třetí. Mrzí mě, že ještě pořád není pánem zákazník, který si vyskakuje, ale nějaký ukrajinský nebo slovenský prodavačky a podnikatelé, co mají obchod, ale chodí jim tam lidi, abych citovala klasika.

Published in: on 10 Duben 2009 at 09:00  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/04/10/v-sest/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: