Zcela městské Velikonoce

Přiznám se, letos jsem ty svátky dost ošulila a Velikonoce jsme s mužem neslavili. Nebarvila jsem vajíčka, nekupovala jehněčí ani skopové a nepekla jsem jidáše, mazance ani beránka. Místo toho jsme byli v pátek v kině na filmu, který prostě MUSÍTE vidět – Gran Torino. Ještě se k němu vrátím, ale bylo to prostě úžasné. V sobotu jsme vyrazili k dědovi na Skřivaň, odtud po obědě na Křivoklát, kde jsme si skvěle užili lidí, tlačenice, lidových řemesel (i k těm se ještě vrátím) a v neděli jsme vyrazili na středověkou stavbu postavenou v novověku – na Červený Újezd. Moc pěkné to bylo, opravu, to se musí vidět. Stavba, takříkajíc historizující, která se tváří jako stará, i když ji majitelé postavili teprve před sedmi lety. Rozhodně to stojí za pozornost. Aby toho nebylo málo, stihli jsme ještě výlet na Blaník. Louňovice pod Blaníkem jsou výchozí dědina, dá se parkovat na náměstí anebo přímo pod horou a pak je to asi dva kiláky do kopce. I když se to nezdá, nahoru je to pěkná streka a pak ještě pár schodů na rozhlednu, která má kapacitu patnáct lidí. Jednoho to zcela vyčerpá, o tom žádná. Mezi námi – nevím, kdo tu bláznivinu vymyslel jako první, ale Blaník je kopec samý šutrák, samý strom, jsou to originál listnaté lesy, genové porosty, okolo taky samý lesy – tam bych tedy ze strategických důvodů vojsko neumístila ani za úplatek. Jen než se odtama někam vyškrábou, tak jsou dávno nepřátelé v Praze, Brně a Ostravě a borci by se museli na těch koních strhat, aby to všechno dali zpátky do pořádku. Ne, ne, ne, osvícení, neosvícení, tam žádné vojsko není. Blaník byl pro neděli poslední zastávou.
A pondělí? Žádná mrskačka, ani opíječka, ale pěkně komorně na zámek do Mníšku pod Brdy, který je už čtvrtou sezónu přístupný veřejnosti a není tam (zatím) státní archív a je tam opravdu krásně. Oceňuji ty výstavní prostory, které vypadají, jako by je původní majitelé právě opustili (a jsou na skok u sousedů, ne po zestátňovacích akcích). Je to příjemné a autentické, vládne tam takový domácí chaos a působí to víc domácky než ty naaranžové expozice. Průvodci toho dne byli velmi příjemní, pěkně to vykládali, nehrkali to jako na kafemlýnku, respektovali počet lidí a uměli poměrně příjemně odpovídat na (nejen) (moje) dotěrné otázky. Vřele doporučuji, od června bude otevřený i zámecký park pro veřejnost, takže to bude se vším všudy.
Tyto volné dny za mne vařily restaurace a jídelny a nebylo to špatné. Na přání dělaly vše, co šlo neslané a nemastné pro mého muže a vůbec byl tentokrát personál milý.
Jakkoliv se nerada vzdávám tradic, myslím, že to, že jsem si potřebovala odpočinout, myslet na něco jiného než na práci a to, že příští týden přijedou rodiče, bylo mnohonásobně splněno, vykoupeno a všemu potřebnému bylo učiněno zadost a přístě se zase ochotně nechám vymrskat od těch našich kluků doma u rodičů. Ať žije Ježíš(ek)!

Advertisements
Published in: on 13 Duben 2009 at 20:17  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/04/13/zcela-mestske-velikonoce/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: