Konopiště, radost až na kost

Navštívili mne v Matičce stověžaté moji rodičové. V minulosti se jednalo o riskantní podnik, tentokráte s mužem mým mileným jsme pečlivě celou akci připravili, udělali přesný itinerář a nedovolili z něj žádné odchylky. Zatímco sobota byla výstavní, neděle byla zámecká.
Jeli jsme totiž na Konopiště, kde jsem týden předtím objednala třetí zámecký okruh – soukromé pokoje Františka Ferdinanda (d´Este). Okruh je specifický v několika věcech – vstupné stojí dvě stě dvacet na hlavu, ve skupině je toliko osm lidí plus průvodce, prohlídka trvá hodinu a půl, a je tam děsná zima.
František Ferdinand obýval celé třetí patro a podle toho prohlídka také vypadá. Hodinu a něco do nás paní průvodkyně (mimochodem krásné a chytrá jako rádio) rvala předválečnou historii, rodokmeny, ukazovala nám originální předměty, které byly běžně používány a nechala nás chodit téměř kde jsme chtěli. Protože nás bylo opravdu jen osm, nebyly na tomto okruhu žádné šňůry a žádné papuče, spoustu věcí jsme si mohli prohlédnout dosti zblízka a sem tam i něco ošahat. V zámku se netopilo, takže po hodině jsme byli dosti vymrzlí, bylo tam slabých deset stupňů. Tento fakt vysvětloval, proč nás průvodkyně vprostřed poměrně slunného a teplého dne přivítala v kozačkách, dlouhé vlněné sukni a lehkém kožíšku. Jsem ráda, že to ráno bylo hnusně i v Praze a vyjeli jsme poměrně nabaleni, protože tak skvělá prohlídka a mrznout u ní, to by byla věčná škoda.
Protože nás bylo tak málo, zbylo spousta času na otázky nejen z naší strany (no, schválně, kdo podepsal tenhle telegram? František Josef, přece).
Přiznávám, že po hodině a dvaceti minutách jsem si přišla našlapaná historií, krevními pouty posledních Habsburků a bylo mi opravdu líto, že prohlídka už končí. Přijemná paní průvodkyně totiže nechrlila naučené fráze, ale pěkně vykládala, měla na věci i na Františka Ferdinanda osobní názor a spoustu věcí komentovala prostě vlastními slovy.
Jsem ráda, když různé delegace a turisty vozí na Konopiště. Protože Karlštejn, to je profesionální šméčko na turisty. Chápu, proč si toto místo vybraly jednotky SS za svoje hlavní sídlo. Je to kousek od Prahy, je to v příjemném prostředí anglického parku (při prohlídce se dozvíte proč jsou v okolí parky), majitelé místo zařídili s vkusem a nám nezbývá než lehce povzdechnout nad zašlými časy. Vřele doporučuji jako cíl výletu na celé dopoledne, v parku jsou značené turistické a naučné stezky a dá se tam dojet i vlakem (do Benešova a pak dva kiláky pěšky). Pěkně si to užijte a třeba napište váš názor, budu ráda.

Advertisements
Published in: on 20 dubna 2009 at 21:32  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/04/20/konopiste-radost-az-na-kost/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: