Děti, děti, děti…

Abych vám pravdu řekla – jestli se mě ještě jednou někdo zeptá, kdy budu mít děti, řeknu mu, že NIKDY. Pořád se mě na to někdo ptá. Nejdřív se mě ptali, kdy se budu vdávat, teď se mě ptají, kdy budu mít děti.

Nevím, zda svatba automaticky znamená, že do jisté doby byste měli mít děti, ale asi je to takové pravidlo, o kterém se obecně myslí, že se má dodržovat. Děti jsou ovšem všude a je jich pěkně hodně. Do porodnice vás vezmou jen na dobré slovo, že porodíte v termínu, a proto, že znáte primářovu matku, jesle, na ty zapomeňte v tomto babyboomu stoprocentně a o školkách je dobré nechat si jen zdát… Polovinu jeslí a školek zavřeli, když žádné děti nebyly, teď děti jsou, školky ne. Nejlépe seženete práci, když budete hlídat cizí děti, mám ten pocit. Navíc sice vlastním dvě babičky, ale dvě stě padesát kilometrů (v prdeli) daleko, takže o nějakém pohlídaní, když bychom si rádi večer skočili do kina/divadla nemůže být ani řeč.

Nejvíc mě baví takové otázky ze strany uhoněných a lehce nevyspalých matek (netýká se Katky s Dítětem), které už při porodu přísahaly, že druhé dítě mít prostě nebudou a hotovo (zdravím tímto svoji švagrovou, která do děti byla celá posedlá a teď se piplá s jedním malým rozmazleným spratkem). No, myslím, že i když se nic nemá přehánět, na všechno je času dost.

Ještě jsem se sice v knize o etiketě nedočetla, zda je zdvořilé ptát se na těhotenství, budoucí mateřství a tak nějak vyzvídat, ale já to v poslední době považuju za krajně nevhodné. Už jsem se smířila s tím, že budu prostě stará matka, ale že matka budu, a až hlava řekne, že TEĎ, tak to bude. A biologické hodiny to taky nějak zvládnou. Navíc – já osobně jsem produktem silných ročníků – pořád nás bylo hodně ve školce, ve škole, nácvak na přihlášky na střední a na vysokou, tak nevím – asi svým budoucím dětem dopřeju trochu konfortu, na kterém se vezl např. můj mladší bratr, kterého brali všude všemi deseti. Vždycky jsem mu to děsně záviděla.

Takže – děti budou, ne hned, ale určitě a až to přijde, tak o tom všem řeknu. Jsem zvědavá, jakou další otázku, kterou budou obemílat pořád dokola, si vymyslí pak…

Published in: on 3 Květen 2009 at 20:05  Comments (3)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/05/03/deti-deti-deti/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Komentáře: 3Napsat komentář

  1. Pochopitelně tuhle „A co druhý, kdy budete mít druhý dítě?“ A Ty je rovnou budeš mlátit klackem… 🙂

    • genau. tohle se bude ptát jedna polovina škůdců.
      druhá polovina se bude ptát – ajéje, dítě, v týhle době? mladýmu ujely nohy? už je po vasektomii?

  2. No vidíš, taková pěkná otázka a mě ještě nenapadlo se zeptat. Nicméně vzhledem k demografickým statistikám se spíš než na děti sluší ptát na rozvod 🙂


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: