Grogy…

Jsem utahaná jak cigánský hračky. Těším se do práce, kde budu „jen“ sedět, psát na počítači a telefonovat. V poledne půjdu na oběd a v pět domů. Fakt se na to těším, že si trochu odpočinu.
Aktivní víkend, tak se tomu říká. V sobotu dopoledne – nákup u řezníku, volby. V sobotu odpoledne nákup v Obi (barva, ředidlo, kvítko, květináč) a doma natírání topení. Celý víkend jsme natírali topení (celkem tři kusy) a dvoje futra. Natírat topení, to je práce, při které oceníte jemnou práci zubařů a gynekologů. Ten zahnutý štětec na dlouhé ručce, to je spíše mučící než výrobní nástroj.
Pravdou je, že topná tělesa by potřebovala spíše vyměnit, ale protože jsou prioritnější věci na domě dle správní rady, nic takového na programu schůze zatím ještě nebylo, tak jsme se s mužem mým mileným dohodli, že je natřeme. Měla jsem vybrat barvu. Vybrala jsem žlutou. Po prvním nátěru mi muž řekl, že to sice možná žlutá je, ale pos*á, alias že to vypadá jako hořcice. Pravdou je, že barva se jmenovala šafránová a na víčku vypadala dle mého trochu jinak. Ale topení to potřebovalo jako sůl, tak jsme natírali jako šílení. V sobotu až do večera.
V neděli ráno jsme si šli zaplavat do Radlic, minule to bylo prima, skoro nikdo tam nebyl, dneska blázinec. V přidružené sauně narváno. Navíc tam bylo málo horko a moc ženských, některé z nich brebentily jako o život. O klidu společné sauny jsem si mohla nechat jen zdát. Když jdeme plavat, nevařím, a tak jsme šli na pizzu a dobře jsme udělali, bylo to moc dobré. Cestou zpět jsme se zase zastavili v Obi, dokoupili došlé barvy a domů šli pěšky, protože nám kvůli mně ujel autobus (odmítla jsem běžet). Doma jsme zase natírali. Poslední tři žebra topení byla ovšem nad moje psychické síly a tak to dotřel manžel. Já jsem aspoň upekla kuře v troubě. Málo, musím ho tam příště něchat déle… Ještě jsem mezitím věšela košile a po večeři vytřela půl bytu a při sledování seriálu (My name is Earl) se psychicky připravovala na další malovací víkend, neb jsem si řekla, že bychom měli něco udělat s těmi dveřmi… co kdybychom je natřeli, třeba na modro… Uznejte sami, že už jen čtení všech těch aktivit je vyčerpávající… těšíte se do práce?

Reklamy
Published in: on 7 června 2009 at 21:15  Comments (1)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/06/07/grogy/trackback/

RSS feed for comments on this post.

One CommentNapsat komentář

  1. Já jo, i když pravda těším se na práci na vlastním pozemku. I když je to někdy vyčerpávající. Plevel má jednoznačně náskok. Od dubna se snažím vybudovat trávník, ale výsledek nic moc, trochu golfové hřiště, i jamka by se našla, hraje to všemi barvami (asi podle kvality půdy). Prostě postavit barák je brnkačka, ale upravit okolí, vybudovat trávník, osadit skalky a udržovat je bez plevele, to je teprve práce.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: