Pohovor, jaké to bylo

Můj první pohovor po roce a půl, konečně jsem se propašovala přes agenturu do firmy. Juchů. Byla jsem tak ráda, že mi z agentury zavolali, že jsem omylem vyťukala na kódovacím zařízení v práci špatný kód a spustila jsem poplach (ale o tom jindy). Slečna mi řekla místo a čas, napsala do e-mailu a následně mi naznačila, že se ode mne bude požadovat co do zkoušky něco málo angličtiny. OK, řekla jsem si a šla si den předem procvičovat anglickou obchodní konverzaci do knihovny.

V den D jsem nešla dopo do práce, ale na půl jedenáctou do firmy. Našla jsem to hladce, na recepci také všechno hladce, zasedla jsem do zasedačky, dala si vodu bez bublinek a čekala na dvě dámy, které se mnou měly pohovor vésti.

Dostavily se záhy a musím říci, že byly sympatické a milé od začátku. Prostě se mi líbily, a protože zřejmě i já jim, setrvaly jsme v pracovním hovoru asi hodinu. Jsa si vědoma, že všechny poučky jsou na houby, na jednoduchou otázku proč jsem odešla z předminulé práce, jsem jim odpověděla, že jsem tam už nechtěla pracovat a tímto jsme měly ožehavé téma za sebou a vše se blížilo do finále.

Tedy – finále, no, dobrá, nazývejme to takto, i když ani vyvrcholení není to nejlepší slovo… Ostatně posuďte sami… Na otázku testování anglické konverzace v agentuře jsem odpověděla záporně, neboť v agentuře to slečně přišlo trapné mě testovat, když spíkuju den co den. Aha, řekly ony a jedna z nich mi šoupla do ruky nějaký manuskript, nějaký manuál k programu, který tam použivají, kde byl popis nějakého modulu a prý, jestli se na to můž podívat a přeložit.

Noční můra byla zde. Houpal se se mnou svět. Četla jsem text a nevěděla, oč běží. Děsný. Slovíčka smysl dávala, dohromady to smysl nedávalo ani omylem. No super. Ticho, že se dalo krájet. Tak to čtu ještě jednou. OK, jdeme na to a začla jsem anglicky něco běsnit… Ony mne zastavily, že jim to stačí česky vysvětlit. Tak jsem to nějak přeložila. No, přeložila, tak bych to přímo nenazývala, bylo to děsné. Čas se vlekl, natahoval a houstl. Pak to nějak skočilo, nevím ja. Asi to vypadalo, že se fakt trápím a tak jsem byla vysvobozena.

Pak jsme si ještě něco řekly, rozluočily se a šly. Tak to je v pytli, říkala jsem si, to je fakt průser. Po tomhle po mě ani pes neštěkne. Zavolala jsem to slečně do agentury, že jsem jí asi udělala ostudu, omluvila jsem se a řekla, ať mi zavolá, až bude vědět více… Řekla jsem to muži, kamarádce Pavle a šla posílat nové nabídky práce.

Slečna z agentury zavolala za dvě hodiny. Říká – No, tak nic, už vás nechtějí, bylo to hrozdný… Aha, já na to, to jsem si mohla myslet… Chvilka ticha na obou stranách… Kecám, říká slečně, chtějí vás, moc jste se jim líbila, nejlepší ze všech, kdyby bylo na nich, je rozhodnuto. Juch, juch, juch, juchala jsem do telefonu, to je super. Takže jsem pozvaná na 37.týden na pohovor s paní z Polska a pak by se vidělo…
Pak ještě dodala, že na nějaký překlad se mám vykašlat, že to bylo zcela irrelevantní a že to nikdo nebere vážně. No, ty brdo, to jsem fakt ráda, oddychovala jsem si v duchu…

Trochu běh na dlouhou trať, ale co už, aspoň je nějaký vzrůšo (i když bych dala přednost tomu, abych tuto onanii nemusela absolvovat). Tak držte palce, ať to klapne :-).

Advertisements
Published in: on 7 Září 2009 at 08:26  Comments (2)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/09/07/pohovor-jake-to-bylo/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Komentáře: 2Napsat komentář

  1. 🙂

  2. zdá se, že se po x-té potvrzuje stará známá pravda o pouze dvou typech zaměstnanců:
    jedni jsou vybíráni zaměstnavatelem, a ti druzí si vybírají zaměstnavatele. aneb kdo umí, umí. elementary, watson.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: