Zatrolený prosinec

Naše Vaše kancelář a zúčtování s prosincem

Zatímco předešlých 11 měsíců proběhlo poměrně klidně (až na ty nesmysly s vyhazovem z práce a tak…), prosinec se stává obdobím, kdy se nedá vůbec nic stihnout. Zrovna dnes, před hodinkou, autorka webu svatosvatě slibovala, že pro své milé a věrné čtenáře určitě napíše článek jak se jí líbil nový film a jak strašně moc se těší na další film (Mikulášovy patálie), tak teď již pěkně chrupká a slintá do polštáře, aniž by napsala jediné písmenko a to už vůbec nehovořím o slibované úpravě náramku, který zase slíbila jedné mé spolupracovnici. A může za to prosinec.
Je to blbý měsíc už jen proto, že dny sice mají stále 24 hodin, ale stejně jsou krátké. Těch pár okamžiků, kdy je světlo, ty stejně prosedíme v práci u počítačů. K dalšímu zkrácení dochází v důsledku Štědrého dne. Všechno se prostě musí stihnout nejlépe během prvních 14 dní v prosinci, aby pak byl čas na nákupy dárků. A v neposlední řadě všechny ty předvánoční večírky firemní i soukromé, potkávání známých i neznámých, alkoholické i nealkoholické punče, metalové koncerty a jánevímcoještě. Je toho tak moc, že v pondělí se vrátíte domů vlastně v úterý a v pátek zjistíte, že středa a čtvrtek utekly naprosto zběsile a nekontrolovatelně, že jste zanedbali(y) nejen svého drahého manžela(ku), ale vlastně úplně všechno. To takhle jedete nočním autobusem a naprosto šílenými myšlenkovými pochody a asociacemi si vzpomenete, že se Vám v peněžence válí týden starý recept na prášky a že by bylo fakt načase si je vyzvednout. Ale jak na potvoru zrovna o půl jedné ráno není nikde po cestě otevřená lékarna. Někteří zase díky večírkům zanedbávají své povinnosti počítačových maniaků a svou nejmilejší hru si nepustili už pár dní a vážně se zabývají myšlenkou vzít si kvůli tomu extra den dovolenou. O běžném domácím úklidu se bavit nebudeme, to se prostě nějak spláchne až o víkendu nebo tak někdy. A nápad s výletem do předvánoční Vídně taky vzal velmi rychlý konec.
A tak se prostě stane, že i autorka webu, jindy ranní ptáček, ketrý vyskakuje z postele sotva budík dozvoní, pomalu opuští vyhřátý pelíšek až na zvonění druhého budíku, který zůstal zapomenut a nastaven a nevypnut z předchozího dne. (To se bude blbě vysvětlovat – každý máme vlastní budík, ale používáme jen jeden. Pouze ve středu, když vstáváme každý extra, jsou nastaveny oba budíky….)
Doufám, že si prosinec užíváte. My teda docela jo. Proto buďte shovívaví, když asi tak během následujících několika týdnů nebudou žádné články 🙂 Každopádně zůstaňte naladěni a nezapomeňte, že si taky musíte trochu odfrknout a nebrat všechno tak smrtelně vážně a že ikdyž ty blbé kolegy z práce nemám moc rád, tak se z nich možná vyklubou dobří parťáci v chlastání (nebo taky ne a pak ten večírek stojí za dva prdy).

Advertisements

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2009/12/10/zatroleny-prosinec/trackback/

RSS feed for comments on this post.

One CommentNapsat komentář

  1. Prosinec si opravdu užíváme, střídáme pečení s odpolední úpravou zahrady (no teď už moc ne, ale ještě nedávno to tak bylo)a večerními adventními koncerty. Včera jsem jela nasát vánoční atmošku do Prahy, protože v BN se nasávat nedá. No, proběhla jsem dvě obchodní centra, trochu zmokla a honem jsem jela zpět do našeho Božského klidu na venkov.Odešel nám digitální přístrojek (prý po 2 letech už je starý, co chceme?),tak jsem si pustila DVD a spokojeně šla spát.Přes den hobluju krásná CD s adventní muzikou. Jo, má ten prosinec něco do sebe, žádný shon na mně nedoléhá, do velkoměsta je daleko.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: