Jenom jednu

Skoro bych mohla tuhle scénku zkopírovat CTRL+C a pak vkládat CTRL+V do libolného času a prostoru, kdybych měla tu schopnost.

Sedím v nějakém MHD. Přistoupí někdo staršího věku. Odhraje se toto: Někdo věku mladšího v sobě zmobilizuje veškeré morální zásady, vykašle se na to, že bude zbytek cesty stát a nabídne staršímu člověkovi svoje místo. A starší člověk se na toho mladšího člověka podívá, dost často ho poplácá po ruce nebo po zádech nebo po rameni a řekne: „Jen seďte, já jedu jen jednu stanici.“
Domnívám se, že mladší člověk by si v této chvíli nejradši naliskal, že se na to radši celé nevykašlal, protože jeho laskavost je totálně omítnuta a co více – to odmítnutí vidí půlku MHD a říká se, že se na to nevyškašlal. Často ještě vidím, že nabízené sedadlo zůstané prázdné a ten, kdo ho v dobrém úmyslu uvolnil, si na něj pak ani nesedne.

Je mi těch mladších lidí upřímně líto. Já jsem takto „naletěla“ několikrát a kašlu na to. Prostě je mi to jedno a když si ti hůlhaři a penzisti chtějí sednout, ať si řeknou, ale sami si za to můžou. Tady do nás všichni dvacet let perou Pouštějte starší sednout, tak je všichni pouští, ale se mi zdá, že někdo zapomněl těm starším říci, že slušné je nabízenou pomoc/židli přijmout…

(I když chápu, že to mají jen jednu stanici a že než si sednou, už by vystupovali, ale kdo to má na nich poznat…)

Reklamy
Published in: on 11 ledna 2010 at 21:46  6 komentářů  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/01/11/jenom-jednu/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentářů 6Napsat komentář

  1. Zásadně nesouhlasím. Je normální takhle zdvořile odmítnout laskavost, která by byla více otravou než pomocí. Nabízející nemůže vědět, že ten starší člověk jede jen jednu stanici, ale když se to doví, tak si může s klidem sednout zpátky.

    Určitě se mi zdá lepší místo nabídnout a být odmítnut, než muset se nechat ptát.

    A taky se mi stalo, že jsem místo nabídl, byl odmítnut, a už jsem zůstal stát, protože jsem si všiml dalších, kterým by to místo mohlo být užitečnější, než mi. Radši vidím cestující veselé a jedno místo nevyužité, než cestující zachmuřené, když si starší lidé chtějí sednout a mladší si toho okázale nevšímají.

    Třeba si jen namlouváš, že si polovina autobusu myslí, že ses na to měla vykašlat. Mě by taková scéna potěšila – dobrá vůle na obou stranách.

    Kdyby ten starší člověk jen nezdvořile řekl „nechci!“, čemuž tak v tvé příhodě není, pak by si možná mohl nabízející chtít naliskat.

    • Se mi zda, zes uz nejakou dobu nejel prazskou MHD :-).
      Ale i tak Ti dekuji za nazor veseleho a spokojeneho cestovatele.

    • nerad ale musím souhlasit s prvním glosátorem.
      je naprosto normální zdvořile odmítnout nabízenou laskavost, a NIC z toho nevyplývá.
      například můj pan otec, ve svých třiasedmdesáti ještě docela sebevědomý byť adekvátně zchátralý jedinec, má nacvičenou větu: „děkuju, rád bych si sedl, ale když já už bych se pak nezvedl“. všichni se zasmějou, nikdo si nesedne, mlamoj se vrátí na svoje místo nebo ne, a zajisté nabízejícímu nevznikne tak závratná újma aby příště nenabídl svoje místo zase.
      všem zhrzeným bych rád poradil, že nabídka není závazná a jejím nepřijetím nevzniká nic.

  2. Peti, souhlasím s Tebou i prvním glosátorem. Tato situace nastává často a řešení je hodně individuální. Já nabízené místo přijmu a poděkuji, protože oceňuji, že je v dnešní době ještě někdo všímavý a slušný. Ale taky chápu když někdo odmítne, viz důvod jedné stanice. Prostě není obecné řešení. Hodně veselých cestujících v novém roce přeji.

  3. Musím se přiznat, že tomuhle přístupu naprosto nerozumím. Když někomu něco nabízím, tak mi přijde, že jsou dvě různé možnosti – buď ten člověk o danou věc stojí, nebo ne. Když o ni stojí, tak poděkuje a vezme si ji, když ne, tak poděkuje a nevezme si ji. Ani na jedné z těch variant mi nepřijde nic špatného. A tak úplně nerozumím lidem, kteří s tou druhou možností z nějakého důvodu vůbec nepočítají. Když se někoho ptám, jestli nepotřebuje pomoc, tak snad musím počítat taky s možností, že ji nepotřebuje, ne? Mně když řekne starší člověk, že to má jenom jednu stanici, tak řeknu jasně, usměju se, a zase si sednu. A aniž bych teď chtěl působit nějak přehnaně kousavě, nepřijde Vám to, Peťulko, jako lepší řešení?

    • Ano, po té, co mi to tu už všichni vysvětlili, tak to tak budu brát, ale jenom kvůli vám, protože si myslím, že nabízená pomoc se nemá odmítat.
      A budu u toho veselá, dobrá?


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: