Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru

Naše vaše Kancelář Vás zdraví v roce 2010.
Dali jsem si menší pauzu v uvádění věcí na pravou míru, ovšem právě nazrál čas, abych se opět připojili k blogu.

Kauza Ťukanec:
Ach jo ach jo. Nemilá to historie. Tisíce najetých kilometrů bez nehody. Milióny děkovných dopisů. Spousty spokojených úsměvů. A stačí málo a vše je nenávratně v prachu.
Na začátku stálo jedno mizerné rozhodnutí – objet Prahu po jižní spojce nebo to vzít „skrz“? Projet Prahu bude přece rychlejší, když je neděle kolem oběda, to je jasné. Místo činu – ulice Kolbenova. Naše vozidlo míjí jednu velmi velmi ošklivou havárii. Osobní auto napasované v náklaďáku. Sanitka, hasiči, policie, stříhání kapoty. No nehezké pomyšlení. O 200 metrů dál. Přechod pro ty zasraný chodce, kteří nemají co jiného na práci, než furt courat sem a tam. Před očima děs a hrůzu z předchozích záběrů, v hlavě probíhá všechno možné a mozek prostě nevidí brzdová světla auta před námi. Až výkřik spolujezdkyně (něco o tom, jestli nejsem debil), pak brzdy a marné brždění nohou a očima. Rychlost skoro žádná, ale přesto náraz. Prostě největší klasika městského provozu. Stalo se to každému a kdo říká že ne, tak ten bourá pořád.
A v této chvíli nastává peklo pro ty, kteří nikdy nebourali a nebo jsou slabší na nervy. Začnete telefonovat na nejrůznější čísla, nejlépe do kotelny ministerstva životního prostředí. Potom strejdovi, kterého jste 10 let neviděli. Nepamatujete si vůbec nic, co kdo kolem Vás říká. Polovina mozku tvrdí, že o nic nejde, že když není vidět žádné zásadní poškození, že to spraví flaška slivovice a jede se dál. Papíry pro pojišťovnu. Co to proboha je? Kašlu na to. Vždyť to spraví izolepa a dva tisíce za nový nárazník. Hlavně že se nikomu nic nestalo. No ne?
Něco podepíšete. Zavinil jsem dopravní nehodu. Cože? No ale vždyť jo, přece jsem to zavinil, tak se nebudu hádat, jsem slušně vychovaný, díky mami. Po půl hodině zmateného postávání, telefonování, jedné cigaretě a s rukama stále rozklepanýma, hodíte tu promáčklou a urvanou SPZ do auta, nasednete a pokračujete tam, kam jste původně jeli. Brzdíte s minutovým předstihem. A večer se dozvíte, že havarijní pojištění je sprosté slovo, které se nemá používat.
No nic, máme to za sebou, už nejsem havarijni panic. Teď už jsem zkušený bourák.

Advertisements

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/03/04/1216/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: