Jiskra

Hádám, že jednu věc byste do mě neřekli a nevěřili byste mi, kdybyste se zeptali a já Vám na otázku: Jaký hudební časopis čteš, odpověděla, že Spark. Ale je to pravda, věřte nevěřte. Spark je měsíčník o metalu, i když má v podtitulu rockový magazín, nekecám, je to metal až na kost v tom smyslu, jak to chápe asi tak osmdesát procent z nás. Metal je pro mě zcela neobjevený a nepoznaný žánr, kterému vůbec nerozumím, a to doslova. Prostě těm jejím chrčákům žádný půvab nepřičítám, to, že jsou zlití od krve nebo mají podmalovaný oči, ve mě budí dosti velký respekt, ale zase uznávám, že co se hader týká, nedá se metalovým přiznivcům co vytknout – rozhodně je poznáte, jsou-li do toho oděni, na první pohled.

Nicméně zpátky k časáku. Kupuje si ho samozřejmě manžel, pravidelně ho umisťujě na záchod k volnému čtení širokému publiku, které obvykle tvořím já. Sice jsem zakázala, aby nás rok svými pohledy obtěžovala skupina Kiss (prostě roční plakát s kalendářem neprošel, při pohledu na ně se mi svévolně zastavovalo močení), ale časák, to je jiný kafe. Čtu obvykle odzadu (i jiné časopisy), ale čtení odzadu zde, to je opravdová lahůka. Na předposlední straně jsou totiž inzeráty, které tam pomocí SMS zasílájí čtenáři. A čtenářky. Tradiční rubriky Prodám, Koupím a Seznámení doplňuje ještě oddělení Různé. SMS se přetiskují tak jak dojdou, tedy včetně gramatických chyb, které jsou opravdu k zulíbání.

Dalším pěkným oddělením je Historická studna, což je ohlédnutí nějakého zasloužilého metaláka nebo metalačky na to, že byli kdysi za socíku na nějakém rockovém-metakovém megakoncertu nebo nějaké takové akci. Sice to je obvykle ve stylu – Když jsem byl mladý a měl jsem vlasy až po zadek, je v tom jistá dávka nostalgie, ale zase to dává pěkný obraz nejen naší společnosti.

Zbytek rubrik mi, přiznám se, splývá, protože mi fotky všech těch kapel přijdou povětšinou stejné – dlouhovlasí vyzáblí mladíci od patnácti do padesáti, nápisy, které se nedají přečíst a názvy povětšinou anglicky, a to z toho rozumím obvykle jen HELL, RED, DEVIL a tak podobně. Z článků se dá obvykle přečíst jen první odstavec, ve kterém se stručně vylíčená historie kapely, nebo za jakých okolností vznikla deska/turné. Vzhledem k tomu, že to čtu na WC, mi to zcela postačuje. Sem tam se, přiznávám, začtu, ale to už musí být. (Řešení problémů s Osou by snad vydalo na několik samostatných čísel).

I když rozdhoně nikdy nebudu zapáleným fanouškem metalu, časopis svoji „jiskru“ zažehl, a když už nic, pěkně to rozšiřuje obzory.

A Vaše „tajné“ časáky, které čtete, aniž byste měli k tomu, o čem se píše nějaký zásadní vztah?

Advertisements
Published in: on 21 Březen 2010 at 22:18  Comments (1)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/03/21/jiskra/trackback/

RSS feed for comments on this post.

One CommentNapsat komentář

  1. náš hraběcí dědeček říkali – doma žer co je, a jinde co ti daji.
    myslím že by se to dalo dobře interpolovat na čtení na záchodě . . .


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: