Dovolená v ráji (Českém) I.

Po zcela jasném fiasku skrzevá dovolenou loni, jsme letos neváhali a jednali. Zatímco loni jsme tak nějak vyčkávali, pracovali, dělali si i jiným ústupky a brali ohledy na kde co, letos jsme řekli NE a šli jsme do toho. No, šli… Usoudila jsem, že by bylo pěkné, kdybychom konečně jeli do Provance. To sice nakonec neklaplo, ale i výběr druhého místa – Českého ráje, se ukázal jako velmi dobrý.

Prakticky první penzión, který jsem vybrala, měl volno, tak jsem to objednala na celý týden, dva lidi a polopenze a bylo to. Pán žádnou zálohu nechtěl, můj telefon měl a tak bylo prakticky vše jasné.

Počasí bylo PŘED dovolenou příšerné. Pršelo o sto šest, byla zima a foukal vítr. Říkala jsem si, co my v té zimě v tom ráji budeme dělat, to bude teda oříšek. V knihovně jsem zapůjčila několik knih včetně mapy a usoudila, že nějak to dopadne.

Vyjeli jsme po poledni a kolem půl čtvrté jsme byli na místě. Pravda – na začátku to vypadalo, že si pán postavil penzión a chodili mu tam lidi, což by odpovídalo místu, které bylo lehce odlehlé, ale bylo to jen klamání tělem. Ukázalo se, že jsme jediní ubytovaní a to na celý týden a zároveň jsme i poslední. Pán totiž v penziónu jako pronajímatel končí a zůstal právě a snad jen kvůli nám. Když jsem se znovu optala, jak to bude s tou snídaní, byla jsem ubezpečena, že to nějak půjde.

A taky, že šlo. Snídaně jsme měli v takovém lehce spartánském duchu – chleba, máslo, marmeláda a sýr. Ve čtvrtek došel sýr, tak přibyl med. Čaj a kafe nám vařili ráno už automaticky. V sobotu, když jsme odjížděli, jsme si přáli vajíčka. Tak žluté žloutky jsem tedy už dlouho neviděla, abych řekla pravdu.

Ubytování bylo příjemné a jednoduché v podkroví a k celému stavení patřila ještě hospoda. Tam jsme byli opravdu rádi, protože jsme večer povykládali, kde jsme byli, co jsme viděli a co máme v plánu. Naše plány byly velmi důležité, neboť jsme je konzultovali s místním panem výčepním, který se ukázal chodícím průvodcem, znalcem a rádcem.Všude byl, někde i dvakrát, znal hospody, výčepní a ve spojení s panem provozovatelem tvořili dvojku Malej a Velkej, Introvert a Extrovert a tak na něj byl moc pěkný pohled a dobře se s nimi vykládalo.

Protože byla předtím, než jsme přijeli, byla zima, udělali pánové zabíjačku a nabízeli ovar, prdelačku, jelita a jitrnice. Dávat si po deseti kilometrech chůze ve třiceti stupních černou polévku se ukázalo jako liché a první noc jsme totálně vytuhli zcela zmoženi. Další dny jsme se již hlídali, nemluvě o tom, že se nám pánové starali o pestrou stravu a na čtvrtek a pátek nám pan vrchní uvařil gulášek, že jsem ho jedla i já, která guláše obvykle nejím. Prostě paráda.

O tom co jsme viděli a co při tom zažili příště.

Advertisements
Published in: on 13 června 2010 at 19:19  3 komentáře  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/06/13/dovolena-v-raji-ceskem-i/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentáře 3Napsat komentář

  1. Muselo fakt stat za to – fotky budou?

  2. Peťo,
    kdy se konečně naučíte psát Provence :-)?

  3. Až se tam dostane, ona se to naučí. A možná taky, že je to ve staré galštině správně, kdo to ví?


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: