Cestování

Cestovat do Portugalska, to je skoro jako na kraj světa. Tedy ne skoro, ale úplně. V dobách dávno minulých se lidé domnívali, že zde končí svět, je zde nejzápadnější výběžek evropské pevniny a vůbec je to světa kraj. Do Lisabonu se letí tři hodiny, a protože my jsme mířili na jih, čekal nás ještě jeden krátký let a to do Fara. Faro je město jižní části Portugalska, která se jmenuje Algarve a je tam letiště malé jako třeba v Brně. Pravda, náš let tedy zrovna dvakrát nenavazoval – čekali jsme asi tři hodiny, a když nám pak ještě oznámili, že let má, Bůhvíproč, hodinu zpoždění, už jsme vlastně ani nečekali.
Samotný let pak ovšem trval pouze dvacet minut a posádka se děsně omlouvala, že je zdrželi v Amsterdamu. Ne, že bych neuměla anglicky a nerozuměla proč, ale kapitán nemluvil zrovna oxford-english a tak jsem mu prostě nerozuměla. Nicméně do Fara jsme doletěli vpohodě.
Protože jsme ovšem od cestovky chtěli opravdu málo, měli jsme zaplacenou letenku a pobyt v hotelu a nějakým omylem nebo nedorozuměním jsme neměli zaplacený transfer z letiště do hotelu. Když jsem to zjistila v Praze, strávila jsem půl dne hledáním, jak těch třicet kilometrů překonat za co nejlepší poměr Cena-Výkon. Musím se pochválit – našla jsem. Našla jsem skvělou webovku, anglickou samozřejmě, která nabízela přepravy odkudkoliv kamkoliv za 12,60EUR za cestu. Počet lidí pro danou cestu nerozhodoval a placeni bylo na účet a nemusela jsem se nikde registrovat. Tak jsem to riskla, objednala a celou cestu jsme byli napjatí, zda na nás opravdu bude někdo ve 23,10 v příletové hale čekat.
Naše napětí bylo o to větší, že zpoždění letadla byla hodina. Nakonec jsem si zahrála na západní stěžující se turistku a nechala personál společnosti, která měla letadlo zpožděné zavolat na Emergency číslo a domluvit se, ať na nás někdo počká. A počkal. Sice jsme byli úplně poslední, první jsme vysedali, ale o půlnoci jsme byli až u hotelu a bylo to boží.
Stejně tak nás velmi spolehlivě odvezli ve 3.40 ráno na náš velmi brzký let, zde jsem celou věc naopak nechala zařídit hotelem. Když se recepční dozveděla, v kolik je odjezd, tak se smála a říkala, že nám navrhuje, abychom šli do klubu do vedlejšího letoviska a pak akorát přišli, vzdali kufry a jeli. Ještě se mě ptala, kam letím, zda do Moskvy… Inu, Východní Evropa…
Jakkoliv je Portugalsko na ceny poměrně příjemné, autobusová místní doprava je tam poměrně (zejména k cenám potravin) poměrně drahá, takže třeba zpáteční lístek autobusem na vzdálenější pláž přišel na 7,50 EUR, ale je pravda, že autobusy byly velmi spolehlivé, čisté, pěkné a měly klimatizaci. A rádio tam hrálo nahlas pořád. Jo, a ještě to mělo temperovaná skla a řidiči byli normální.

Reklamy
Published in: on 31 srpna 2010 at 10:36  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/08/31/cestovani/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: