15 korun

Mám účet v České spořitelně a je to spíše zvyk než cokoliv jiného. Tradice se váže do dob středoškolských studií, kdy rodiče usoudili, že kapesné je věc jedna a spotřeba peněz na provoz věc druhá, zřídili mi přidružený účet a pak jsem tam už zůstala.
S většinou služeb jsem byla poměrně spokojená včetně telefonního bankovnictví, které jsem hojně využívala téměř týden co týden. Internetové bankovnictví mě nechávalo poměrně klidnou, protože jsem si neustále nemohla zapamatovat hesla k otevření účtu a tak jsem ho nepoužívala.
Pravda, v poslední době, studujíce výpis z účtu, říkala jsem si, sakra-sakra, že toho utratím hodně je fakt špatné, ale přišlo mi, že úplně stejně je tam položek i za vedení účtu. Sice jsem platila nějaký paušál za to telefonní bankovnictví a za výběry zdarma, ale kupily se mi tam položky za odeslané, přijaté platby do/z jiných bank a já nevím co ještě, no bratru za sto dvacet korun měsíčně toho bylo.
OK, říkala jsem si – vedení účtu fakt něco stojí, je to solidní služba, moje peníze jen tak nikam nezmizí a nikdo s nimi neuteče do Švýcarska ani nikam jinam a každá sranda něco stojí. Takže jsem byla poměrně klidná a loajální.
Až do nedávna. Volám na telefonní bankovnictví, potřebuju zadat jeden jednorázový příkaz k úhradě. Baba přijme všechny moje čísla, a povídá: No, a víte, že zadání tohoto příkazu stojí od září patnáct korun? Jsem málem spadla ze židličky, když jsem to slyšela… No, to nevím, jak to? No, my jsme vás o tom informovali před dvěma měsíci… No, to teda fakt netuším jak a čím, odpovím na to babě na druhé straně. A žasla jsem dál: Patnáct korun? To si snad děláte srandu ne? V duchu jsem měla před sebou výpis z účtu, kde poslední stránku zabíraly ty poplatky a dělalo se červeno před očima.
Jediné, co jsem chtěla v tu chvíli udělat, je rozdrtit sluchátko, před tím rozdrtit tu babu na telefonu na druhé straně, ovšem radikálně si uvědomujíc, že ona za to FAKT nemůže a taky jsem si přála celou Českou spořitelnu poslat do háje, možná ještě dál. Přiznám se, že jsem neměla slov asi tak jednu minutu…
Pak jsem řekla, že děkuji a zavěsila jsem. Jediné, co mi zabránilo vlítnout do banky a říct jim všem, co si o tom myslím byl fakt, že bylo šest a všude bylo zavřeno. Také jsem chtěla okamžitě zrušit účet, ale to mi zas nebylo jasné, co bych dělala s tím obnosem, co tam mám… S poměrně horkou hlavou jsem celá naštvaná jela domů.
Tam svému muži milenému vyjevila svoje strasti. Ani on, maje účet u České spořitelny, si nemohl uvědomit, že by kdy četl o zvýšení ceny za telefonní bankovnictví a řekl mi, že to dávno nepoužívá a že vše platí přes internet.
Takže teď se snažím už 14 dní odjet včas z práce a dojít na pobočku, zrušit tam kde co a nechat si vygenerovat heslo na internet. Evidentně se mi to nedaří, ale protože je to časový úkol, nezbývá než se do toho ponořit zodpovědně, protože těmi pitomými patnácti korunami ze mě stal prostě totálně neloajální zákazník…

Reklamy
Published in: on 23 září 2010 at 09:01  7 komentářů  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/09/23/15-korun/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentářů 7Napsat komentář

  1. Já byl k eBance, potažmo Rajfce loajální skoro deset let. Vypověděl jsem všechny jejich produkty jednoho srpnového odpoledne, kdy jsem zjistil, že mi najednou účtujou bratru 160 Kč měsíčně za vedení účtu (a bankovnictví) a to jen proto, že změnili od července podmínky bezplatného bankovnictví a já to v tom šedesátistránkovém PDFku na straně 37 nenašel.

    • …no, blížím se k tobě a překonání této hranice…

  2. onehdá mně spořka uzemnila poplatkem 50 slovy PADESÁT korun za vklad hotovosti, pokud ho nevkládá vlastník účtu. na dotaz čím se liší pracnost úkonu 15/50 vkladu na cizí účet, že je více než 3x dražší než vklad na účet vlastní, děvčata neznaly odpověď. taxem jim řekl že za pade to je pro mně levnější k příjemci zajet autem, a že maji ještě jeden pokus před zrušením účtu.

    • jsem zvedava, co mi v te bance reknou v patek
      mam nachystany vypis z uctu (abych jim mohla mlatit o stul, priznavam) a jsem fakt zvedava, co mi nabidnou
      bo jestli nic, tak to balim nebo prinejmensim delam pro danou vec maximum

  3. Nedá mi to, abych se nepřidala k diskuzi. Na žádost o zrušení stavebního spoření v ČS se mě pracovnice zeptala a vy ty peníze potřebujete??? Horší už bylo jen, když můj bratr kdysi vybíral hotovost na přepážce v nejmenovaném malém městě a pracovnice opáčila a kam jedete letos na dovolenou, že vybíráte takovou částku?

    • za socialismu jednou mojí máti řekli, když si šla vybírat hotovost, AŤ NEOTRAVUJE…
      zřejmě jen fakt, že žádné bankomaty ještě neexistovaly, jí zabránil v tom, aby odešla…

  4. „Horší už bylo jen, když můj bratr kdysi vybíral hotovost na přepážce v nejmenovaném malém městě a pracovnice opáčila a kam jedete letos na dovolenou, že vybíráte takovou částku?“

    Tady záleží na tónu a situaci a tak, ale v malém městě jsou lidi často takoví přátelštější, a mi by ta otázka nejspíš (viz tón, situace a tak) nevadila, naopak by se mi to líbilo. I když to není na dovolenou, tak řeknu „tohle na dovolenou není, ale kdyby to bylo, tak bych nejradši do Egypta – byla jste tam někdy?“ nebo něco obdobného. Ale možná je můj pohled na situaci zkreslen tím, že malé město, kde jsem posledně pobýval, je Innsbruck.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: