Díky za pondělí

Děkuju, že už je dneska pondělí. Sice prosinec, sice práce nad mraky, ale je pondělí. Sice sedím v kanclu s totálně nemocnou kolegyní, která ignoruje základní hygienické návyky, ale sedím. Víkend byl totiž opravdu bouřlivý…
V pátek jsem malovala kravaty a šátky pro mé dva zákazníky, kde mám takový rest, že se budu stydět říci si o nějaké peníze… To bylo ještě relativně v pohodě. Na sobotu jsem byla domluvená s mojí kamarádkou Káťou (domácí pracovní jméno KáťaSEmou, protože mám ještě KáťuSKocourem), že ji budu nápomocna při balení věcí, neb se ze svého 1+1 stěhují do 3+1. Původní byteček byla zabydlená půda v šestém poschodí bez výtahu. Nestěhovala jsem, jen jsem balila. A že bylo co. Káťa za ten rok a půl nashromáždila moc pěknou sbírku kuchyňských předmětů, které bylo třeba vložit do krabic, zalepit a zabalit. Hra Tetris pro mě nabyla nové rozměry. Fakt dobrý. Protože to nebylo moje první ale už asi šesté nebo kolikáté balení, balila jsem jako profík – prostě všechno. Kuchyňská linka skrývala nejedno překvapení v podobě nerozbalených forem na pečení či naopak rozdělaných plechů na pečení ve velikosti od nejmenšího po největší. Snad největší a nejpekelnější kousek byla pánev Wok. Po kuchyni jsem sbalila z poloviny koupelnu (měkké ručníky apod.) a následovala skříň se šatstvem. Taky moc pěkné. Káťu už znám dlouho, ale některé kousky jsem opravdu nikdy v životě na ní oblečené neviděla.
Lehce po páté jsem vypadla. Čekala mě párty u kamaráda Henryho. Henry byl můj žák češtiny, ale asi sám rád uznal, že to prostě nedá a rekrutoval se na kamaráda. Pořádal doma výstavu svých fotografií, obrazů kamaráda Steva a Bena. Jako doprovod jsem s sebou měla kamarádku Kristýnu a svého žáka Iqbala (kterému od léta dorostly vlasy). Párty byla výborná. Donesla jsem svůj koláč upečený dle receptu z Apetitu on line, do kterého jsem přidala kardamon a hřebíček. A spálila jsem ho po 20ti minutách pečení. Prostě exceletní výkon. Nakrájela jsem ho na přijatelně malé kousky a nazvala ho Suprise cake, protože když jste si ho dali do pusy, výrazná chuť kardamonu každého…ehm, tak trochu překvapila… Nicméně byl tam jeden cizinec, evidentně ze Severní Afriky – takže ne černý, ale snědý, který byl chutí kardamonu opravdu nadšený, takže mi to zvládl říci i česky. Strašně mi to chutná.
Z párty jsme prchli před osmou a šli potkat přítele Kristýny, a koupit si dát svařák na Staroměstské náměstí. Protože jsem remcala, že je za 45KORUN, tak jsme šli na Náměstí republiky, kde už bylo zavřeno a tak jsme skončili v Tlusté koale, kde ho měli za 49KORUN. Takže jsem si dala grog a Kristýna mě neměla ráda. Pak jsme šli s Iqbalem na metro a oni dva ještě na langoš zpět na staromák.
Celou cestu jsme se brodili ve sněhu. Fakt, že chodníky patří všem a všechno, co na ně napadá patří také všem způsobilo, že je prostě nikdo neuklízí ani na hlavních městských tepnách. No, byla jsem z toho trochu udřená, ale domů jsem ještě dojela…
Zato v neděli… v neděli jsem myslela, že umřu. Nemohla jsem chodit, pouze jsem vykonávala takové robotické pohyby, neb balení je věc jedna, ale 1000 si připodřepnout a pak se zase narovnat je věc druhá, o chození v hlubším sněhu ani nemluvě. Scházení schodů vypadala jako utrpení a výstup z autobusu se spíše rovnal vypadnutí… Protože pro kamarádky cokoliv, trpěla jsem tiše, ale večer jsem si stejně dala úplně plnou vanu a masáž nějakou kafrovou mastí….
Zaplať PánBůh, je pondělí, já sedím, ať uhořím, hlavně když nejdu…

Advertisements
Published in: on 6 prosince 2010 at 12:49  2 komentáře  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/12/06/diky-za-pondeli/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentáře 2Napsat komentář

  1. Na svařák ze Staroměstského mám hrozné vzpomínky. Nestojí ani za zlámanou grešli natož za 45 korun českých :-).

  2. No, chodili jsme v tom sněhu na Mikuláše a potvrzuji. Nový magistrát je stejně schopný jako ten starý. Fuj tajbl. To u nás v Dobříčkově chodníky nemáme,ale jinak máme vzorně uklizeno. A párek v rohlíku před Paladiem stál taky za prd. Jen tam bylo méně lidí, čisté záchody na dosah a pro děti víc zábavy než na Staromáku. Příště jdeme rovnou tam.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: