Poznej svého nepřítele!

Zamilovala jsem se!

Nejde vám titulek a následné zvolání dohromady? No, posuďte sami. V hloubi duše nemám Němce ráda. NIKDY jsem jim neodpustila ani jednu rozpoutanou světovou válku, ani jednoho člověka v koncentračním táboře a nikdy jim to neodpustím, to po mně nemůže opravdu nikdo chtít. Mojí fóbií vysoké školy bylo, že můj šéf bude Němec. A taky že byl. Dirk. Dirk měl málo vlasů, malé brejličky a miloval pořádek a řád. Mohu-li soudit, do této doby můj nejlepší šéf. Opravdu.
V Německu jsem byla letos tři dny na služební cestě. V Bavorsku. Přiznám se, vrátila jsem se unešená. Co jsem fakt nečekala, že mi tam bude chutnat. Opravdu výborné jídlo, všichni tam chodili v těch svých krojích, byli milí a všude bylo pěkně uklizeno a pořádek.
A tak slovo dalo slovo a do Německa jsem jela ještě jednou – se svým mužem. Nemohu říci do Bavor, protože to byly spíše Franky – jeli jsme do Norimberku. Výlet jsem svému muži věnovala k narozeninám. Zamluvila jsem hotel, koupila jízdenky na autobus a lehce vymyslela program. Předvánoční čas s sebou přinášel vánoční trhy, sníh a foukání, ale co jiného čekat od prosince.
Do Norimberku vypravují České dráhy ve spolupráci s Deutsche Banh autobus – a to prosím přímý a asi 8x denně. Nastoupíte na Hlaváku a za tři a tři čtvrtě hodiny jste na Hlaváku v Norimberku. Město samo o sobě obsahuje zachovalé centrum středověké, historické a dále okolní zástavbu vystavěnou převážně po válce… Samotné centrum je opravdu pěkné a velikostí bych jej přirovnala k Olomouci. Hrázděné stavby, měšťanské domy, pár solidních mostů přes řeku a parádní německá gotika v kostelích. Chtěli byste od města něco více? (Záchodky za 0,5 EUR včetně toaletního papíru.)
Bydleli jsme kousek za městem, cca 5 stanic metrem na půl cesty do Fürthu. Prakticky celou dobu pobytu jsme byli unešeni kulinářskými překvapeními místa. Malé klobásečky v housce („drei im weckla“), to byl jen začátek, ale výborný. Mandle nasekané a zalité v hořké čokoládě byla taková mezihra, nicméně perníky bez mouky, to byl fakt majsterštyk. Když jsem v neděli poněkud překvapená dostala studené herinky se salátem, teplými brambory a majonézou s jablky a celerem, po prvním ochutnání mi došla slova a celé jsem to snědla. Výborné. Všechno tam bylo prostě výborné. Preclíky jsme žrali pořád. Prakticky jsme nevečeřeli, protože jsme pořád něco testovali (palačinky s jahodovou marmeládou). Tamní pekařství pro nás byla spíše kasinem, kde každá sázka byla výhra. Takhle vypadá ráj jídla. Nechápu, jak tam může někdo být a být hubený.
Bo jsme nebydleli v kdovíjakém hotelu, ale v Best Western***, snídaně, to byl výlet za hranice snů. Můj muž odmítal ráno opustit jídelnu a snažil se mě přemluvit, abychom tam zůstali až do 11h, kdy snídaně končily. Jablečného moštu jsem za ty dva dny vypila litry. Snídaňové sýry byly pečlivě vybrány, vedle kravských kozí jako by se nechumelilo… Uzenina? Paráda. A sladké? Takhle vypadá pečení… fakt že jo…
Ano, já vím, nejen jídlem živ je člověk, tak o tom dalším, co jsme viděli a zažili příště, ale i když moje předsudky asi opravdu nikdy nezmizí, pro jejich zmírnění, aniž by to možná tušili, udělali Němci opravdu hodně…

Advertisements
Published in: on 17 Prosinec 2010 at 13:02  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2010/12/17/poznej-sveho-nepritele/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: