Zubrnice

Je to sice víska nevelká, ale protože jsme tam byli během dvou dnů dvakrát, nezbývá než se o ní (té vísce) zmínit v celém článku.
Kdyby to bylo na Moravě, bezpečně vím, že jsou to TY Zubrnice, ale je to v Čechách, tak to asi bude TA Zubrnice, tak to bude psát v ženském rodě, však on se někdo najde, kdo mě opraví a já to pak taky opravím.

Jeli jsme tam v pátek odpoledne po té, co jsme si prohlídli Bobří potok. Dojeli jsme tam a tamní skanzen byl přímo na návsi. A co více, avizováno nám bylo také Muzeum železnice. Oh, hned dva v jednom, skvělé. Nejdříve ale bylo třeba něco pojíst. Ale ukázalo se, že nebylo kde. Restaurace na náměstí U Huga nebo Hugerta nebo kterýho čerta – zavřená. Druhé hospoda neprodyšně zavřená. Poslali nás o jednu vesnici dál do hostince Konírna. Tam zavřeno, otevřeno až od pěti hodin. Ještě jsme ujeli asi dalších 30km, než jsme našli otevřenou restauraci, v Ploskovicích. Takže první den jsme Zubrnici viděli tedy dost černě a jen mé vlastenecké nadšení způsobilo, že jsme tam jeli druhý den znovu. Najedeni.

Tedy Skanzen opět otevřený avizoval další prohlídku asi za 20min po našem příjezdu, nakonec jsme šli nejdříve od mlýna nedaleko. No, bylo to nedaleko, ale pro ten starší pár, který šel s námi, to bylo daleko až moc. V mlýně to bylo prima. Paní průvodkyně svým výkladem připomínala tetu, která ukazuje, kde co předtím bylo a jak se to dělalo. Takové lidové podání v lidové stavbě.

Pak jsme se vrátili do skanzenu – prostě takový venkovský statek to byl a tam se zrovna procházelo venkovními expozicemi a výklad byl opět stylem: To je stodola, to je funkční kadibudka, tady je kurník a tady sušírna ovoce. Přiznávám, že to působilo trochu legračně, ale zase na druhou stranu – co k tomu pořád chcete těm lidem říkat, když mnozí z nich si to ještě pamatují ze svých dětských let… Pak se šlo do tamního kostela a pak do školy. Ta byla dobrá v tom, že to tam vypadalo přesně jako v roce cca 1960, kdy se tam přestalo učit a pak to otevřeli právě pro tyto předváděcí účely. Poslední zastavení byl krámek, kde měli super starou pokladnu z Ameriky, a dvě mrazničky na led (místo na elektřinu).

Celkově se nám to velmi líbilo včetně paní průvodkyně, bylo to takové osvěžení průvodcovské.

Muzeum železnice bylo otevřené, bo byla sobota. Mají otevřeno jen o víkendu, dokud nezačnou hlavní prázdniny. Bylo to tam dobré, ale nebyl tam žádné zasvěcený ajznboňák, co by nám o tom s vášní vykládal, ale dobré bylo, že se na všechno mohlo šahat a spousta věcí byla v dost původním stavu (čekárna třeba nebo záchodky). Asi tak za hodinku jsme to měli projité, nasedli jsme do vozu a jeli vstříc novým dobrodružstvím.

Advertisements
Published in: on 1 června 2011 at 14:04  2 komentáře  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2011/06/01/zubrnice/trackback/

RSS feed for comments on this post.

komentáře 2Napsat komentář

  1. Jsou TY Zubrnice, stačí se podívat na webovky vesnice :))

    • (ehm, takova mala nahravka na smec, ze ano… s těmi Zubrnicemi), ale opravila jsem to, DIKY, p


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: