Dny D

Prvního srpna jsem se rozhodla, doma jsem to předložila svému muži, aby to požvýkal, a pak schválil a vyhlásila akci – Dovolená – Lago di Garda, chcete-li Gardské jezero. Nápad ve mně klíčil už nějakou dobu, pořád se pral s tou Provence, která bylo stejně jako zatlačena do pozadí. Protože jsem velká a samostatná a doma rozhodnutí dostalo zelenou, v neděli ráno jsem zabookovala hotel přes jejich rezervační systém a bylo vymalováno. Auto jsme si domluvili u mého tchána, a i přes skutečnost, že ho musíme za týden nato vrátit, jsme byli rádi, že vše tak pěkně klaplo.

Pravda, tchán bydlí v Olomouci a z Olomouce to zrovna do Riva del Garda, kde jsme bydleli, nebylo nejblíž (rozhodně horší než z Prahy), ale cestování je náš osud a tak jsme to tak vzali.

Takže – doprava a ubytování bylo zařízené. Mapy jsme popůjčovali, kde se dalo, vyjma knihovny, kde bylo vše totálně rozebráno, pojištění nás jako osob jsem zařídila přes on-line formulář na internetu u VZP a v lékárně jsem koupila věrné přátele – Pantenol, Endiaron, Kartáček na zuby a Mezizubní kartáčky a mohli jsme vyrazit.

Co nezůstalo za nehty cestovce, to jsem utratila za hotelový pokoj. Vybrala jsem něco většího, s polopenzí, ať se s tím jídlem netrápíme celý den.

Ve čtvrtek jsme se přepravili z Prahy do Olomouce Pendolínem, v pátek brzy ráno usedli do Jardy (Toyota Yaris, 1.1) a vyrazili na Vídeň. Zde jsme neodbočili, takže jsme se pohádali, já jsem opouštěla vozidlo a odmítala jet dále. Navigace, kterou jsme měli, prostě nenavigovala od začátku správně, takže byla umlčena a navigovala jsem já a na tu Prahu jsme hold měli uhnout a ne že ne. Nicméně po jedné cigaretě bylo vše zapomenuto, v při nejbližší příležitosti jsme se otočili a následně již cesta plynula hladce. Zejména také proto, že už se nikam neodbočovalo. Před cílem ovšem odbočování bylo a tak jsme zase zahnuli špatně. Tím pádem jsme do města přijeli „zadem“ a hotel LaPerla chvilku hledali. Pak se to povedlo, a když jsem nás šla ohlásit na recepci, byla jsem mile překvapená, že nás tam opravdu mají zapsané a můžeme tam JUCHUU týden zůstat… Tak.

Zaparkovali jsme Jardu na hotelovém parkovišti, obdrželi klíč od pokoje a vyjeli výtahem do 4.patra. Přestože první dojem nebyl nejlepší (internetové fotografie jsou přece jen internetové fotografie), pohled z balkónu vše vylepšil, neboť jsme měli VÝHLED. Ten jsme neměli snad tři roky. Na hory jsme viděli báječně a pak já na špičkách a můj muž povytažením krku jsme viděli na jezero – zadnější část. Pa-rá-da. Tak jsme si vybalili, šli jsme se schladit do bazénu, a protože jsme měli polopenzi a bylo něco před sedmou, šli jsme na večeři.

O jídlo, Italech a Itálii příště. Každopádně jsem na sebe za svůj nápad pyšná a byl to příjemný týden v příjemném klimatu a trochu truchlíme, že už skončil…

Reklamy
Published in: on 18 srpna 2011 at 11:02  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2011/08/18/dny-d/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: