42°C

Když jsem ohlásila doma, že jdu následující den na bikram yogu, zeptal se mě manžel, zda chci alias zda budu vypadat jako Madona. Odpověděla jsem, že ano a tím to bylo pro danou chvíli vyřešeno. Pro něj ovšem, pro mě začalo něco, co jsem soukromě nazvala Peklo na zemi v devadesáti minutách.

Krátce popíšu – místnost je vyhřátá na čtyřicet dva stupňů Celsia, každý má svoji podložku, ručník a láhev vody, je bosky, pokud možno v plavkách nebo v kraťasích a tílku. Prakticky na tom nezáleží, propotí se to stejně durch. Sestava obsahuje cviky v daném pořadí, cviky se opakují vždy dvakrát za sebou. Jednou v minutovém a jednou v půl minutovém intervalu, pořadí cvíků se nemění.

Předříkáváč (rozhodně to není předcvičovač) stojí a stupínku a popisuje, co se má s kterou rukou a nohou udělat, kam ji vložit, jak ji napnout a tak vůbec. Prostě – dosti klasická jóga v lehce rychlejším tempu, proložená sem tam dechovými cvičeními.

I když to nevypadá, dá se to přežít. Dá se přežít jak ranní tak večerní hodina, dá se to udýchat, ustát, ucvičit, že to někomu nepůjde hned napoprvé je jasné, takže cviky existují v lehčí a těžší variantě. Že jste začátečník je jasné po prvních dvou cvicích, navích předříkáváč se na to obvykle zeptá na začátku.

Říkala slečna recepční, že je to tak zdravé, že mají celou snůšku nastávajících maminek, coby „vedlejší“ efekt celé metody.

Co mě na celém cvičení trochu děsí jsou dvě věci. Za prvé – ti, co cvičí déle nebo prostě hodně velké procento je tam totálně až asketicky hubených a to včetně předříkávačů. Oni sice píšou – dvě až tři hodiny nejíst před cvičením, ale některé dámy tam vypadají, že nejedly vůbec. Pánové tak – jedna-jedna. Jeden hubeňour – jeden trochu oplácanější… Za druhé – zdá se, že je to dosti masová záležitost. Na lekci, která začíná v šest nás bylo tolik, že na mě párkrát ukápl pot někoho zcela jiného. I když si myslím, že kapacita jest omezana, nemyslím, že to někdo nějak výrazně sleduje… Což myslím bylo až skoro na škodu…

Jestli se potíte v sauně patnáct minut, tak tady se potíte asi tak minut osmdesát a slaný pot z vás teče proudem, je to docela masakr, o tom žádná, ale rozhodně se potí všichni a na dotaz zda je tam smrad odpovídám – no, asi ano, ale mám dost starostí sama se sebou, abych se tam naštelovala a vydržela v té které pozici, takže mě nějaký smrad fakt moc nezajímá a navíc je tam spíše takové klima než cokoliv jiného.

Takže je-li zájem zkusit něco nového, voilá. Pár informací třeba tady nebo tady.

Advertisements
Published in: on 10 ledna 2012 at 11:59  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2012/01/10/42c/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: