Socha

Pamatuju si to celé dětství. V dílně za oknem ležela taková socha. Bledě modrá nebo vybledlá modrá, jak chcete. Pololežící nahá žena, typuju tak rok 1930, možná sádra, možná porcelán, nevím, ale ležela tam. Pořád. Pak nevím co se stalo, ale najednou tam není. Není nikde.

Normálně bych si na ni ani nevzpomněla, ale s novým designem obývacího prostoru by se mi děsně šikla. Slečna designérka říkala – modrá je dobrá a nemusí být nutně námořnická, tak jsem si na tu sochu vzpomněla a ejhle, socha je pryč. Když jsem byla naposledy u rodičů, věnovala jsem jejímu hledání celé dopoledne, ale bylo to jako hledání jehly v kupce sena. Pravda, otec používá dílnu coby útočiště před nástrahami všedního dne a tak tam shromažďuje vše (ne)potřebné, takže se domnívám, že až to bude jednou třeba vyklidit, nejdříve z toho všeho postavíme letadlo a pak tam začneme uklízet. No jo, no, někdy je to těžký. Má tam bordel i tak trochu cíleně, aby mu tam nešňupaly máti s bábi. Kdyby viděl divadelní představení Caveman, dostal by na začátku záchvat smíchu a už by ho až do konce neopustil. Neboť on v tom žije.

Do pátrání po soše jsem předtím zapojila virtuálně i sebe, neb jsem si říkala, že by bylo pěkné, kdybych o té soše věděla více. Třeba – kdo ji navrhl, udělal nebo aspoň jak je staré. No ale zadejte si takhle do googlu slovní spojení „plastika ženy“ a máte po ptákách, že ano. Možná, že vám spadne i vyhledávač a vás zakazovatel sprostých stránek vám možné i definitivně zakáže používat vyhledávací okénko… Zkusila jsem to i před nějaké aukce a tak vůbec, ale i to se ukázalo jako slepá ulička (na druhou stranu jsem zjistila, že se dá poměrně lacino koupit výkres od Miró nebo grafika od Adofla Borna).

Jsem zvědavá, kde se socha objeví a zda-li vůbec. Pokud ano, napíšu neprodleně report a její obrázek pošlu někam, kde by mi o ní mohli říci více. Když vezmu v potaz, že je jí asi tak cca 50 let, a ztratila se v jednom baráku, obdivuji potom muzeální kousky staré sto, sto padesát let s ještě větším respektem, neboť by je mohl potkat stejný osud jako ležící paní, ale tyto měly štěstí a jsou krásné a restaurované v muzeu a naše paní někdo trpí. Tedy vzhůru do hledání (tati) a hodně zdaru (socho!)

Published in: on 1 Březen 2012 at 15:55  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2012/03/01/socha/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: