Literární kukátko IV.

Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru

Jste v literatuře spíše hledači nového nebo spíše konzervy, které si okruh autorů rozšiřují jen pomalu a zvolna?
Dnešní okénko by mohlo potěšit oba tábory, ale jisté to samozřejmě není.

Bernhard Schlink se bezpochyby zařadil do skupiny autorů, kteří osudově zasáhli naši srdeční oblast. Jeho Útěky z lásky byly hned první kniha, o které jsme si Vás dovolili informovat. Filmové zpracování Předčítače jsme z poloviny probrečeli a to jak napoprvé tak i napodruhé a dodnes vlastně vůbec netušíme proč.
Schlinkova tvorba je vcelku rozmanitá. Detektivní román Spravedlnost podle Selba napsal společně s W.Poppem a (pokud internetové prameny nelžou) jedná se o Schlinkovu prvotinu. Jak už je dnes zvykem, vyšetřovatel/detektiv prostě nemůže být normální figura. A proto v této knize se vyšetřování hackerského útoku na chemický podnik ujímá takřka sedmdesátiletý chlapík, který absolvoval poměrně zajímavou kariéru v nacistickém Německu a se kterou je v rámci pátrání konfrontován.
Ani v zatím poslední knize si Schlink nebere snadné téma. Víkend, tak prostě až banálně zní název.
S pátkem jsou to celkem tři dny. Tři dny, během kterých se může stát velice málo a nebo naopak velice mnoho. Obzvláště pokud je z vězení propuštěn terorista RAF (Frakce rudé armády, prosíme neplést s britským letectvem). Po propuštění se tento mlčenlivý muž setkává se svými soudruhy ve zbrani, jež však své zbraně nechali výrazně zrezavět.
Prostě a jednoduše – B.Schlink se nám velice zamlouvá v tom, jak dokáže popsat názory a myšlenkové pochody lidí, kteří občas stojí na špatné straně, občas žijí ve špatné zemi ve špatných dobách a nebo jsou prostě špatní (a nebo taky ne).

Druhým pokusem o hru na jistotu je Jaroslav Rudiš s knihou Nebe pod Berlínem.
Literární debut tohoto autora sviští stránkami úplně stejně jako vítr v metru. Rozhodně to nepochopí generace našich rodičů. Asi to už nepochopí ani mladší generace, která nezažila chvilku dětství v komunistických časech a pro kterou je kapela Kabát opravdu tvrdá a dobrá hudba – hlavně když šlapou na spinningu (nic proti Kabátům, máme je fakt rádi). Nebe pod Berlínem je punk a jazz dohromady; ostrý vzdor a utápění se v rozjímání. Je to underground v tom dobrém smyslu a trochu nám to připomnělo Pelcovo … a bude hůř.

A teď „novinky“

Mark Haddon – Podivný případ se psem
Už jsme naznačovali, že detektivové dnes již nemohou být obyčejní. Buď jsou to géniové (doporučujeme nové filmové zpracování Sherlocka Holmese od BBC), ztroskotanci (rozvedení alkoholici s nemanželskými dětmi, např.) nebo např. postava Lisbeth Salander od Stiga Larssona z trilogie Milenium, kterou si netroufneme zařadit do žádné škatulky. Proto Vás nemůže překvapit fakt, že vyšetření záhady zabití psa si vezme na starost patnáctiletý autista Christopher. Záměrně nepíšeme, že chlapec trpí autismem, protože ani jediné písmenko knihy nenaznačuje, že by Christopher trpěl.
V této chvíli si mnozí z našich čtenářů řeknou – no to jsou ale truhlíci, vždyť to je ale velice známá kniha, za kterou autor dostal i nějaké ceny. No jo no, vzdáváme se. Neznali jsme to.
S o to větší chutí jsme knihu přečetli a náramně si ji užili. Nechceme Vás zahlcovat podrobnostmi a také nemáme literární ambice na podrobnější recenzi díla. Kdo si chce o knize přečíst více, zajisté najde způsob, jak svůj internetový vyhledávač přemluví, aby mu ukázal názory jiných lidí (dva vcelku zdařilé názory jsou na webu http://www.iliteratura.cz a to včetně ukázky z knihy).

Konečně zase nějaké to sci-fi
Paolo Bacigalupi – Čerpadlo 6
Krkolomné jméno, divný název, ale skvostné spojení.
Kniha vychází v překladu Richarda Podaného a shrnuje povídkovou tvorbu autora a dává vyniknout skutečnosti, že spisovatel si nevymýšlí šílenosti, ale jen domýšlí započaté sociální trendy a směry. Nejsou to lety do jiných galaxií nebo snad cestování časem. Je to pohled do chmurné avšak ne příliš vzdálené budoucnosti. Pohled to není pěkný, ale ve svém vlastním zájmu bychom neměli zavírat oči. Ikdyž přiznejme si, že my s tím celosvětovým vývojem asi těžko co zmůžeme. Ale když si přečtete Bacigalupiho, nebudeme překvapeni.
Po hodně dlouhé době sci-fi povídky, které nás opravdu zaujaly.

1000 grafických prvků
Kniha ze série „1000“ nakladatelství Slovart .

Už obal jasně dává najevo, co asi tak může být uvnitř:

Kopec skvělých grafických nápadů, které Vás nadchnou, ale také rozesmutní, neboť si vzpomenete na všechny ty zoufale upocené a graficky nudné věci, které znáte ze svého okolí.

Ale tato kniha nám všem dává naději, že to jde i jinak.
Za obrázky tímto děkujeme webu http://www.designbox.cz.

Dnešní vydání okénka bychom chtěli uzavřít sprostým šovinistickým výkřikem:
Knihu Monology vaginy si můžete strčit…!

Paní Eva Ensler píše prostě strašně. Kniha je zřejmě fenomén, ale popravdě řečeno – přišlo nám to k uzoufání nudné.

 

 

 

Published in: on 5 Duben 2012 at 19:15  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2012/04/05/literarni-kukatko-iv/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: