Tráva

Hlavní město se tím zřejmě pyšní, ale myslím, že jinak je to pěkný oprus. Zeleň kam se na to podíváš a kdo se pak má o to starat. Protože patříme pod Prahu 12 a ne pod Prahu 4, jen to snad ještě větší oprus. Protože my máme zeleň úplně všude. Keře, stromy, travnaté plochy. A právě ty travnaté plochy jsou zřejmě kamenem úrazu místní radnice.

Vzpomenu-li retrospektivně, jaké bylo letos na jaře počasí, dojdu k tomu, že bylo vedro-vedro-pršelo-pršelo-vedro. Takže pro růst trávy ideální podmínky. Tráva nám kolem baráku rostla jako divá, v okolí také. V okolí jako diví sekali, okolo baráku ani noha. Časem stébla začala dosahovat po kolena a začínalo to být fakt nepěkné. Neříkám, že bych prosti vzrostlé trávě něco měla, ale dle mého to už bylo vysoké i na kosu. A pořád se nic nedělo. Chodila jsem kolem toho snad týden, už to začínalo pomalu schnout.

A jak říká moje milá kamarádka H. – občanskou společnost je třeba budovat, tedy si někdy stěžovat, tak jsem se jala pídit, na kom si takříkajíc schladím žáhu. No, řeknu to otevřeně – 10min mého pracovního času a pět telefonátů, kde jsem slyšela, že JEJICH to rozhodně není a měla jsem je. Odbor životního prostředí, který sídlí – podržte se – ve stejné ulici jako já bydlím. Takže kolem té vysoké trávy už týden chodí taky (přinejmenším půlka jich hold k nám autobusem jezdit MUSÍ).

Přiznávám, nebylo to pěkné, co jsem té mladá dámě řekla. Zejména věta: „Ale já za to nemůžu“ mě dost rozohnila, takže jsem z ní pak páčila, KDO rozhodl, že se začne sekat až osmého května… Paní místostarostka to bylo. Frontální útok na radnici přinesl pouze fakt, že paní INŽENÝRKA tam není a v pátek má dovolenou (oh). Jsa stále v ráně, napsala jsem dopis jí, v kopii na pana starostu. Pan starosta briskně odpověděl, že je to sice blbé, že mě to štve, ale co se s tím dá děla, že ano.

Za čtyři dny jsem odpověď od pí místostarostky nedostala, tak jsem to trochu pourgovala. Pravda, má-li přístup k e-mailům jako k trávě, za tři týdny se dočkám, ale dvakrát se mi to tedy nelíbí…

Někdy mám pocit, že tu jsou prostě jen úřady pro úřady. Nikoho nezajímá, že zavazí větve, keře už prostě nejsou pěkné a lavky by chtěly natřít. Když se někdo ozve, že to udělá sám, jde málem do věžení za vyřezání jedné větve, ale když to má udělat úřad, tak se jeden nedočká…

Published in: Nezařazené on 30 Květen 2012 at 13:44  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2012/05/30/trava/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: