… pískovce, kam se podíváš

Jak jsem psala v úvodu, najít téměř na poslední chvíli nějaké rozumné ubytování v oblasti Adršpašsko-teplických skal nebyla zrovna nejlepší. Centrální web http://www.adrspach.cz/index.php, který vám vřele doporučuji, je sice krásný, je tam ubytování jako máku, ale není žádný centrální registr a ani na informacích oblasti nevědí, kde je zrovna volno. Takže metodou pokus-omyl jsem to vzala ne téměř popořadě, tedy aspoň podle oblastí, kde jsme chtěli bydlet, alias kde to bylo logické a výhodné. Nakonec se zadařilo, bydleli jsme tady http://www.penzionnavysluni.cz/ a bylo to dobré. Pravda, pokojík jako dlaň, ale parkování na zahradě, zahrada posekaná, ohniště, griloviště, hřiště, prostě spousta místa na zlobení.

Protože jsme vyráželi v neděli dopo a cestou se zdrželi na obědě, dorazili jsme kolem třetí, pán na nás už čekal, dal nám klíčky, instrukce a šel vyplnit pokladní příjmový doklad. Pán byl asi trochu šovinista, protože ubytování jsem objednávala já, já jsem s ním telefonovala, já jsem nás představovala a já jsem mu dávala peníze, ale buch, na pokladním příjmovém dokladu se octnul manžel. Oh, emancipace, do některých krajů jsi ještě nedorazila…

Co s načatým odpolednem bylo jasné – šli jsme na Lysý vrh. Na začátku jsme se ztratili, samozřejmě díky mně a díky faktu, že v samotné Teplici na Metují jsou tři vlakové zastávky – Teplice nad Matují, Teplice nad Metují – Město a Teplice nad Metují – Skály. My jsme bydleli u první, ale průvodce byl z druhé, takže místo hodinového výletu jsme měli výlet téměř tříhodinový. Lysý vrh není lysý vůbec, naopak nám pěkně zarůstá a s ním i turistická značka, žlutá. Výhled je z něj pěkný, ale ne boží, a sestup zpět do údolí jest rouben vzrůstajícími smrčky a pískovcem se stékající vodou, takže taková malá ale naše bojovka. Cesta zpět do města přes malý bufáč v kempu byla pak příjemná a po rovině a večer jsme spali poměrně dobře. V té bouřce. Bouřka byla jako prase, s prominutím, ráno bylo mokro snad pět metrů pod zemí.

Hlavní atrakcí celé oblasti jsou Teplické skály, do kterých je placený vstup, a které jsou propojeny se skálami Adšpašskými, a když jste uvnitř, tak můžete mezi oběma pendlovat za jedno vstupné. Turistický ruch tu krásně bují, parkovné padesát, vstup sedmdesát na hlavu a máme vás rádi, dáme vám půlku mapky. Trasa je to pěkná, systematická, přehledná a značená a čím dřív se na ni ráno vydáte, tím lépe. Lehce po desáté jsme sice nebyli úplně první, ale na bedně ano. Hned na začátku je výstup na hrad. Spíše než hrad uvidíte do okolí (ale ne moc) a rozhodně je to pro začátek moc pěkné kardio cvičení… Pak už jsou cesty mírné, pískové a je čas se kochat.

Skály vlevo, vpravo, se šipkami kde je co vidět za útvar, do toho borůvky, maliny, potůčky a písek. Naučné tabule, chodníky z prken, pěkná květena a teplé počasí. Časem přibývá turistů, zejména těch polských, kteří jsou rušnější než školní výlet osmé třídy základní školy, do toho jde pár Němců lozit a cestou zpět pak a la turisti – babičky v nevhodném oblečení, obutí, s příliš malými dětmi, s příliš bujnými psy a tak vůbec…

„Zkratka“ přes Vlčí údolí se ukázala jako samostatná kapitola výpravy. Lehce rozpadlé chodníky, divoká příroda, trochu-močály, zajímavá místa, moc se mi to líbilo. Pak ovšem šlo do tuhého, protože část další – Adršpašské skály – jsou více vyhlášené, mají u sebe lodičky, vodopády a nové trasy. Navíc už bylo odpoledne a turistů valem přibývalo. V jednu chvíli se jich odkudsi vyrojilo asi sto. Od lodiček to bylo… No, je srpen, co jsme čekali… Někdy jsme se kochali, někdy jsme jen čekali až odejdou lidi…, někdy to bylo pěkné, někdy to byla nuda… Asi ve čtyři jsme z areálu vypadli druhou stranu, neviděli jsme Pískovnu, protože jsme ty pískovce viděli snad úplně všude i se zavřenýma očima… Před branami areálu si dali pozdní oběd, následně došli k vlaku, která nás za deset korun dovezl na zastávku Teplice nad Metují – Skály, kde jsme měli zaparkovaného Jardu a ten nás pak dovezl domů.

Milujeme pískovce!

Published in: on 29 Srpen 2012 at 13:46  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2012/08/29/piskovce-kam-se-podivas/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: