MD

MD=Mateřská dovolená. Smál se mi můj otec v listopadu, když mě byli s máti navštívit, jestli prý na nějakou půjdu, vůbec. Máti naopak vyšilovala, že „všechny, které zná jsou na mateřské už od třetího měsíce a proč ne já“? No, protože od třetího měsíce jsou leda tak na rizikovém těhotenství a to se mě netýkalo. Jednak dobrá kondice a nálada, jednak kupa práce přede mnou, takže jsem se prostě s paní doktorkou a sestřičkou domluvila, že mi stačí těch šest týdnů před a tak jsem od 14.ledna doma. Musím říci, že i přes plán v prosinci už skoro nepracovat, jsem si nakonec pěkně mákla, a tak pro mě byl ten jeden týden v lednu v kanceláři takovou odměnou, bo jsem nedělala skoro nic.

No, skoro nic – trénovala jsem novou kolegyni a všem říkala, že jestli chtějí něco vyřídit, musí za novou kolegyní. Byla jsem zázemí, podpora, skoro bych řekla Klidná Síla a ve čtvrtek jsem uspořádala malou párty na rozloučenou. Koupila jsem tonik a jablečný most, olivy, prošuto, různé pomazánky, dovalila domácí okurky a otevřela tu luxusní láhev vína, co jsem dostala od slovenského kolegy. Párty byla velmi milá, trvala asi hodinku, skoro všechno se snědlo, dostala jsem tři kytky a pak jsem se sbalila a jela domů. Uff.

Na pátek jsem si vzala dovolenou a i když sem tam ještě nějaký ten přeposlu nebo vyřídím (nová kolegyně si odvážně vzala hned na začátku týden dovolené), tak už fakt nepracuju.

Můj muž se nastálé situace trochu děsí, a ptá se mě, co budu jako celou tu dobu dělat, ale myslím, že jsem dost schopná si program i práci vymyslet a zorganizovat. Musím se vidět se všemi kamarádkami, které mají čas jen přes den, protože večer děti a rodina. Musím ušít různé důležité věci do výbavy jako povlečení, šátky a další další rovné věci, které prostě nehodlám kupovat ani omylem, neboť jsou drahé a ušít ho zvládnu prostě sama. Musím zorganizovat vytapetování pokojíku, zadat výrobu skříně, opravit kolébku (se raději neptejte), nachystat nějaké zásoby potravin, něco uvařit a zamrazit apod. Jak říkám – já si s tím poradím.

Navíc hodlám ještě přijmout pár návštěv doma (třeba hned v pátek projde byt zátěžovou zkouškou – můj kamarád K, jeho žena a jejich dvě holčičky – cca tři a pět let), přijede máti a já nevím co ještě. Nemluvě o těch různých vyšetřeních a kontrolách, které mě čekají a o studiu na téma – Přežiju bez kočárku? a Jak přežít a nezbláznit se v prvním měsíce. Jak říkam – já se zabavím.

Musím ale říci, že šest týdnů před očekávaným porodem je asi tak maximum, kdy bych do té práce vydržela jezdit. Do schodů vyjdu, ale jsem zadýchaná jako lokomotiva a obouvání bot je malá bojovka. Odpolední zdřímnutí je skvělé a noční nespavost fakt, se kterým opravdu nic neudělám. Vím, že náš stát je v tomto směru velmi sociální a asi poprvé v životě to oceňuji a pociťuji na vlastní kůži. Díky, státe, vrátí se ti to na dětech a DPH.

Published in: on 15 Leden 2013 at 17:19  Comments (1)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2013/01/15/md/trackback/

RSS feed for comments on this post.

One CommentNapsat komentář

  1. Peti, pěkně si tu MD před porodem užij, takovou pohodu už nezažiješ. Naše dcera má termín 14.3., tak uvidíme která budete dříve. Každopádně hodně pohody do dalších dnů….


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: