Plenky jako za mlada

Nejsem žádný ekologický terorista. Nepoutám se ke stromům, které se mají skácet, nezachraňuji velryby útokem na velrybářské lodě, žádné sandále korále, souhlasím s Temelínem a jadernou energií obecně a Danu Drábovou si poslechnu vždycky ráda. Nicméně se snažím mít k ekologii rozumný přístup. Třídíme odpad, jsem pro recyklaci materiálu všeho druhu, sběr šatstva a toaletní papír vyrobený z recyklovaného papípru mi nedělá problém. Takže se řešení toho, jaké plenky budeme používat, nabízelo samo – látkové.

Našla jsem příjemný web www.latkovepleny.cz. Byla jsem na školení, jak se to teď dělá (ano, teď jsou školení i na používání plenek), jaké jsou možnosti a že nejsou plenky jako plenky, ale že jsou i plenkové kalhotky a taky, že už se nežehlí. Požádala jsem mamku, aby mi první čtyřicet plenek dovezla, nejlépe aby to byly plenky po nás, když jsme byli malí, ale to nevyšlo, nicméně dovalila dvě velikosti po dvaceti, já jsem si ještě dvacet dokoupila a pak jsem pořídila z druhé ruky ještě soupravu plenkových kalhotek na později.

A jak to funguje v reálu? Poměrně jednoduše. Základem je plenka, k ní se přidá vkládací plenka nebo další složená plena a na to se dá separační plenka, která zachytí pevnou část stolice. Celé se to zabalí do svrchních kalhotek a je to. Pere se jednou za tři dny (pročuraná separační plenka se pere také), teď, když je teplo tak jednou za čtyři dny (uschne to rychle). Protože se fakt nežehlí, jen se to poskládá do balíčku jak jsem popsala a je to.

Jasně, není to úplně zadarmo. Plenky stojí asi dvacku za kus, vkládací plenky se dají sice ušít doma, ale ty kupované jsou přece jen lepší, separační plenky stojí kus kačku a svrchní kalhotky stojí asi dvě stovky. Ale i tak je to investice, která se rozumně časem vrátí. I s tím praním – a souhlasím, že to bude něco stát, je to pořád asi třikrát levnější než papírové. Navíc – je to recyklovatelné. Vyperu, použiju znovu. Pere se na šedesát, mimochodem, takže zas tak děsné to není. Navíc skládání mohu s klidem svěřit svému drahému muži nebo tchýni. A přebalování je po chvilce cviku rychlé.

Na cesty – mám záložní papírové, ale prostě nosím látkové, igelitový pytlík s sebou, tam šoupnu mokrou plenku a doma to pak jen vybalím a šup s tím do kyblíku k těm dalším. Když jsme byli u babiček, tak aspoň měly čím být užitečné – plenky vypraly, usušily, poskládaly a byly rády, že aspoň mohou přiložit ruku k dílu.

Zatím to nesmrdí. Ano, je otázka, co bude ve chvíli, kdy začnou příkrmy, ale to budu řešit až ve chvíli, kdy ty příkrmy přijdou. Do té doby – ať žije bavlna a recyklace.

 

Published in: on 24 Květen 2013 at 15:35  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2013/05/24/plenky-jako-za-mlada/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: