Františkovo Jídlo

Když to píšu, má František rok a čtyři měsíce, plus mínus. Dle přířuček a pokynů pediatra smí sníst prakticky všechno a tak se tím řídí(m). Nejmilejší a naprosto nejoblíbenější jídla jsou: jogurt (bílý bez ničeho), ovoce (momentálně vedou jahody, dále hroznové víno, nastrouhaná jablka, pomeranče, mandarinky a broskve), následuje samozřejmě rohlík (vždy a všude), a zelenina. Konkrétně mražená míchaná a co nejvíc zeleného hrášku, maminko, jinak to nejím. Kdyby mohl být jen pořád zelený hrášek, byla by to výhra, vím, vím. Hitovkou je také zmrzlina (jediné sladké, co jsem zatím byla ochotna povolit, nejlépe citrónový sorbet) a co se týká masa – tak ano, ale nadrobno a nemusí to být často. Prostě se bez toho poměrně dobře obejde, a tak mu to zrovna dvakrát nenutím.

Zatím pořád ještě úplně není to, co my, ale když se mu zalíbí něco z mého talíře, tak si pro to sáhne rukou a ochutná to. Takže – ano, jí rukama, má to povolené a je to pro něj zatím jednodušší. Lžičky při jídle používáme dvě, jednu on, jednu já. Jednou ji tam dopraví celou, jednou ji hold zvrhne při cestě k ústům dříve, ale to se časem zlepší.

Souhlasím s tím, že na veřejnosti jí obvykle lépe než doma, nové prostředí je hodl nové prostředí, ale ani doma to není špatné. Sem tam máme nějaké nudle, takže to pak jedny jídelní hůlky musí vyfasovat také, oko si s nimi ještě nevypíchnul, tak se to třeba časem taky naučí. Nudle si do pusy obvykle nějak vpraví rukama, když mi je ukradne z misky, je na něj nezapomenutelný pohled.

Snažím se mu co nejmíň věcí krájet a ulehčovat, takže ho to jídlo pěkně zabaví, když ne na dlouho, tak aspoň na pět minut. Takže hroznové víno mu dávám na stonku, broskev na půlky, jahody vcelku a banán (no, jo, banán, stálice od šesti měsíců) taky.

Pěkně pije z hrnku a ze skleničky. Nějak jsem mu neopatřila dětskou lahev, navíc my doma taky z lahví moc nepijeme, tak se pít naučil od nás včetně toho aaach na konci. Na cesty dostane lahev od Rájce, co má takový čudlík na konci proti vytečení a hotovo. Až je moc špinavá, tak mu koupíme novou a je vymalováno.

A tak jsem ráda, že mu chutná, když přijedou babičky, tak žasnou, kolik toho sní a je toho dobrý. (Ano, kaká tříkrát denně, se 70% úspěšností do nočníku). Pěkné je, že sem tam by si něco dal nebo má skoro hlad, tak si vyleze na svoji jídelní židličku a Maminko, dávej… Stejně tak rozumí slovům Svačinka, Už není nebo Zase příště (obvykle když mu odnáším jogurt do ledničky, vypadá to, že mu beru nejmilejší hračku života). Doufám, že mu to ještě nějaký pátek vydrží a časem na tu domácí stravu přejde úplně…

Published in: on 22 Červen 2014 at 19:25  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2014/06/22/frantiskovo-jidlo/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: