Na poště

Jak teď po večerech nepracuji, zbývá mi poměrně dost času na nějaké rukodělné aktivity. Takže šiju. Sice ne výborně, ale ráda a čím víc je to rovné, tím je to lepší. Hračky dětem přátel a přátelům nákupní tašky, aby nechodili nakupovat s igelitkami v obleku. Třeba. Nebo nedávno jsem šila třem holkám, co se „staraly“ o Františka na třídenním výletě, takové malé taštičky, co se do nich dají dát třeba piškoty na balet nebo bačkory na školní besídku, pytlíky na cokoliv holčičího a srdíčko jako přívěšek na klíček, třeba.

Dvěma z nich jsem to šla poslat poštou. Třetí balík byl pro mého známého a byla to krabice naditá kde čím zásadním, třeba látkovými hruškami na ložnicové bitvy… Podací lístky nachystány, datum v kalendáři naznačovalo, že na poště nebudou důchodci pro důchod ani matičky pro dávky, takže by to mohlo jít hladce. Nebylo tedy obav vzít s sebou Františka. Jenže…

Jenže chyba lávky. Pošta narvaná k prasknutí, nebylo si kam sednout, fakt. Šlo to pomalu. Na tabuli naskakovala čísla daleko od mého, úplně jiné číselné řady apod. Navíc – každý, kdo byl u přepážky, tam byl sakra dlouho. Bo teď vám na poště nabízejí nejen známky, ale i životní pojištění, spoření a jen než ty produkty vyjmenují, trvá to pět minut… Takže čekáme, čekáme, čekáme. Jenže…

Jenže čekejte s Františkem, rok a osm měsíců. Časem jsme vyčerpali autíčka, jiné lidi na zábavu, jiné děti, běhání, no peklo. Po půl hodině jsme přišli na řadu. Ale úplně někde jinde, než jsme čekali. A než jsem tam došla, tak najednou nad přepážkou svítí úplně jiné číslo. Paní za přepážkou mě odpálkovala, že ať si řeknu kolegyním vepředu, že ty mě vezmou, že ona balíky nedělá. AHA…

A co se nestalo? Systém si myslel, že mě odbavil, a moje číslo přeskočil. 35minut čekání v prdeli, pardon. Už jsem byla fakt hotová, ono v osmém měsíci těhotenství si taky na zemi, v podřepu nebo v předklonu moc dlouho nevyhrajete… Tak jsem zašla k jedné přepážce, řekla, co se mi stalo a paní, že mě vezme. Akorád že na to zapomněla. Po 40ti minutách přišla slečna z prodejní sekce pošty, kde si můžete podat sázenku nebo koupit nůžky na stříhání papíru, co prý mám za podání. Byla slušná a milá. Já už ne. Křičela jsem na ni zcela zbytečně a hystericky, že mě systém vynechal, že jsem tu už 40minut a že je to celé na prd. Slečna řekla, že na to se mě neptala… Jasně… Tak jsem řekla, že jdu poslat balíky a najednou to šlo. Ty vado…

Za pět minut (nelíbilo se jí jedno směrovací číslo) jsem byla odbavená, rty pevně stisknuté, abych si ten vztek nevylívala na ní, která, sice pozdě, ale přece byla ochotná mi pomoci a odešla jsem. Můžete si poště myslet cokoliv, ale toto není tržní způsob ani omylem. Jen ta představa, že se holky budou radovat a pan známý bude překvapen, me držela u toho, abych tam zůstala a nehodila jim ty balíky skrz ty jejich bezesporu neprůstřelné přepážky. Bo kdyby byly průstřelné, vsadím boty, že jsou už dávno všechny postřelené, a ne jednou…

Published in: on 21 Listopad 2014 at 20:17  Comments (2)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2014/11/21/na-poste-2/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Komentáře: 2Napsat komentář

  1. No, v Bene je pošta takový retro úřad taky. Nejrychlejší je ověření podpisu. S vnoučkem bych se tam vůbec neodvážila, naštěstí jsme často dva dospělí na jednoho malého.

  2. jjj, a to máte fakt dobrý, že u vás je aspoň číslíčkový systém. to u nás 6 přepážek, z toho 4 zavřené, a musíte si hodit korunou u který ta fronta půjde rychlejc. pak si to poctivě odstát v komunistické frontě, bo číslíčka nemaje, stát je třeba v očeredi. na sednutí či jiný spočinek ani pomyšlení. a běda, jak se vám ve frontě před váma potměšile skryje nějaký firemní podavač hromadné pošty, hledač nedoručeného balíku který se mezitím ztratil, nebo dokonce zájemce o czechpoint ….. neřkuli cizinec, kterému podavačka nesměle pípne něco o pojištění či stavebním spoření, a on se nestihne hned zavčasu vztekle rozhulákat.
    poštu by měli vyvraždit, vypálit, popel rituálně počurat, a pak na tom volném place zkusit vybudovat úplně něco jiného. kdyby ty přepážky nebyly neprůstřelné, odvážej tu svoloč po paletách.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: