Druhé dítě

Kdo? Jo druhé dítě, myslíte Jiříka? Ano, máme. Někde tady je. Aha, teď je pod televizním stolkem, začal se totiž plazit. Má…, jo, k poslednímu červnu má půl roku. Poslední doktorské vážení – sedm kilo šedesát, sedmdesát centimetrů. Ano, zdravý, přes den spí líp než v noci (to mám ten pocit nespí skoro vůbec).

Hm, co ještě říci? Neroste sice jako dříví roce, ale roste dobře a tak nějak nepozorovaně. Tedy – my ho pozorujeme, ale to je asi tak všechno. Jeho samostatnost je téměr hmatatelná… Nejoblíbenější hračkou se mu staly takové ty rozdělovátka, které používám, když si lakuju nohy na nohou. Jak prosté. Co se týká hraček, má chlapec tak trochu utrum. František, který má ty hračky déle, ví naprosto přesně, že jsou JEHO, takže jen se na ně Jiřinek podívá, vyletí jako čertík z krabičky a řve MOJE-MOJE a Jiřikovi je vezme. Zatím se s tím nedá  nic moc dělat. Vyhradila jsem tedy asi osm hraček, které jsou vyloženě Jiřikovi, řekla jsem to Františkovi, že když už mu teda něco vezme, musí mu dát něco jiného na hraní, a to docela funguje.

Jiří je navíc takové to (skoro) pokládací dítě, tzn.položím ho do postýlky a usne. Spí dopoledne, v poledne (to spíme všichni) a odpoledne, večer to balí kolem osmé, což myslím docela jde…

Je velmi společenský, v MHD hraje „kuk“ s mým sousedy na sedadle (nosí se v šátku – dvojitý kříž s kapsou), a fakt, že si vybírá jen samé krásné ženské, je skoro až podružný, protože to dělá František taky. I můj muž uznal, že kluci mají vkus. (A máte vidět ty blondýnky, jak pod jejich pohledy jihnou…)

Druhé děti jsou prostě jiné. Ví to i „tvůrci kolektivů“, že potřebují nejen vůdčí typy, ale i členy hotové pro každou legraci. A tak Jiří až s chorobným smíchem akceptuje to, že ho František tahá za hlavu, válí s ním sudy, je ochotný si nechat strkat ponožku (s nohou) do pusy, protože se u toho brácha směje jak pominutý a vůbec, vypadá to na prima parťáka do budoucna. A to se vyplatí : )

Published in: Nezařazené on 27 Červen 2015 at 19:34  Comments (2)  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2015/06/27/druhe-dite/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Komentáře: 2Napsat komentář

  1. Hezky s nadhledem napsáno, se třemi je ten nadhled ještě větší, protože to první už pomáhá a spolupracuje při výchově. Nejhorší varianta je mít jen jedno dítě.

    • ….. a s každým dalším dítětem už je to úplně jedno.
      protože máte-li jedno dítě, stojí vás to všechny prachy a všechen čas. máte-li druhé dítě, jistě se něco změní tomu prvnímu, a už se nevyspíte opravdu nikdy – ale čas a peníze už odpluly do nenávratna s prvním dítětem, a na tom se v podstatě nic nemění.
      s třetím a dalším dítětem je to pořád stejné – pořád máte jen jeden/všechen čas a jedny/všechny peníze, ty se jen dělí mezi více a více osob, ale už je nemáte a už se nikdy nevrátí.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: