Bulharsko – Díl první – MOŘE

Dohodli jsme se s manželem, že na dovolenou pojedeme k moři. Do Bulharska. Letecky. A přes cestovku. Protože co je lepší než moře, když milujete vodu, a to my dva, s František rozhodně. Jiří nám hrdě sekunduje a můj muž…, no řekněme, že to nějak přežije… Vybrali jsme Primorsko, protože jsme tam už jednou byli, all inn, protože jsem nehodlala dovolenou provařit a chtěla jsem, abychom si to užili se vším všudy.

K moři jsme měli bratru dvě stě metrů a to byla hlavní výhra celého pobytu. Moře bylo boží, o tom žádná. Na začátku byly vlny. Žlutá a pak červená vlajka znamenala, že to nejsou žádné vlnky v bazénu, ale pořádné vlny, jeden den se dokonce do vody nemohlo vůbec. Jestli si myslíte, že tím pádem žádná zábava nebyla, hluboce se mýlíte. Vlny jsou totiž důvodem k radosti, ačkoliv se na první pohled nezdá. Do vln se dá výborně běhat, ubíhat jim, skákat do nich, dívat se, kam daleko dotečou, dá se jimi nechat omývat, prostě skvělá zábava.

Když se po pěti dnech moře uklidnilo, nastalo opravdové koupání. Z mé strany došlo dokonce na plavání, ale zas tak moc toho nebylo. František měl s sebou pásek z lehčeného umělého korku, dostal ho kolem pasu a hurá do moře. Házení,skákání, popocházení po dně, plavání pod vodou, nad vodou, úžasná zábava, která byla přerušována pouze tím, že se musel vyčurat a odmítal čurat do moře a tak jsme vždycky museli ven, vyčurat a pak už obvykle zůstal venku a hrál si na písku.

Jiří samozřejmě celou akci nemohl sledovat pouze z povzdálí, takže jsem ho vysvlékla na andělíčka a šup s ním do moře. Pravda, vlnobití jsem vynechala, ale jen co se moře umoudřilo, bylo NAŠE! Strašně, jakože hodně moc se mu to líblo. Toho času měl cca sedm a půl měsíce a vodu lemtal jako ostřílený vodomil. To, že mu sem tam nějaká vlna přepadla přes obličej, bral s ledovým klidem, a když jsem ho vytáhla z vody, že už jako jdeme, tak se cukal a nakláděl se zpátky, že ještě, ještě, mami.

Celé takové snažení, plavání, cákání nemohlo samozřejmě zůstat nepovšimnuto širokou veřejností. Protože pláž byla plná Čechů, navázat rozhovor nebyl problém, a tak jsem coby HRDÁ matka informovala, že František plave už od šesti měsíců, že se nebojí, že Jiří naopak ještě neplave, ale moc se mu to líbí. Takže si myslím, že po této stránce jsme to dost vychytali. Hosana!

Published in: on 20 Srpen 2015 at 19:25  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2015/08/20/bulharsko-dil-prvni-more/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: