Co s tím?

Zamilovala jsem se. Znáte to – uvidíte ji vystoupit z tramvaje, tancujete s ním na večírku, popřípadě se spolu opijete a jste v tom až po uši. Zamilovaní a jediné, co se s tím dá dělat, je, počkat… Jistě, dá se tomu podlehnout a užít si to, ale strašně to bolí. Ostatně sami víte, o čem mluvím. Navíc konce jsou někdy náhlé, někdy pozvolné, někdy nečekané, a někdy, někdy to neskončí vpodstatě nikdy.

Samozřejmě vdaným ženám se dvěmi dětmi v/na zádech se to stát nemůže, takže moje zamilovanost má trochu jiný odstín. Zamilovala jsem se do Chinaski, naší hudební skupiny. Chinaski, hm, to je něco jako spolužák, kterého znáte od základky, všechny vaše kamarádky se mu vždycky smály, protože je trapný, akorád, že časem se ukázalo, že trapné jsou vaše kamarádky a ten kluk je vlastně prima. Můj muž vždycky tvrdil, že Chinaski jsou popíkáři pro sekretářky, takže jsem je brala tak, že si poslechnu a nazdar. No jo, ale když už jsem slyšela asi dvacátý hit, a shodou okolností je měla na mp3 u sebe, časem jsem se propracovala k prvním albům, poslechla si pěkně vklidu a asi 100x jejich texty a vím jedno – zcela jsem jim propadla.

Znáte to, jaké to je někomu propadnout – najednou na ní milujete úplně všechno – dírku mezi zuby, okousané nehty, jizvu a tak. I já jsem si v první chvíli říkala – tyjo, ty musím jít. Málem bych vzala útokem první obchod s CéDéčkama, který byl po ruce…, jenže se ukázalo, že po ruce žádný obchod s CD není a že doma ani nemáme žádný přehrávač, protože jsme ho před nějakou dobou prostě zrušili. Tak prr, nic, prostě jsem si nechala ty empétrojky, na YouTube si pustila jejich live koncert 20 let a litovala, že jsem si nešla zaskákat do kotle. No, příště…

Příště. Neboť některé lásky jsou tu nastálo a některé vám zmizí jako mávnutím kouzelného proutku, ale myslím, že kdyby z hudební scény zmizely Chinaski, už jen málokdo by mohl říct, že Podléhám, když jdu Vinohradskou třídou, jen těžko by se nám snívalo o Slovenském klíně, maje v hlavě Drobnou paralelu o Víně  a fak, že tu lítáme na První signální by už asi nikoho nepřekvapil.

Doufám tedy, že i vaše jaro začalo nějakou pěknou (ne)čekanou láskou, možnou jinou, než jste si mysleli… Tedy užijte si a já si jdu dát panáka, neboť mi sice Není do pláče, ale  něco ostrého by to v poslední době chtělo…

Advertisements
Published in: on 5 května 2017 at 12:05  Napsat komentář  

The URI to TrackBack this entry is: https://brouckoviny.wordpress.com/2017/05/05/co-s-tim/trackback/

RSS feed for comments on this post.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: